Evropští lídři se na summitu v Bruselu možná ani v neděli, třetí den jednání, na podpoře evropské ekonomiky nedohodnou. Unijní ekonomika se kvůli dopadům šíření koronaviru potýká s rekordním propadem a na vzestupu je nezaměstnanost v celé Evropě.
Evropská komise navrhuje vytvořit tzv. „Záchranný fond“, který rozdělí 750 miliard mezi členské země ve formě grantů a úvěrů. Největšími příjemci mají být Itálie a Španělsko, tedy země nejpostiženější pandemií covidu-19 jak ze zdravotního, tak ekonomického hlediska. Připadnout jim má 313 miliard eur přímých plateb a úvěrů, což je více než třetina celkového objemu pomoci. Maďarský premiér se k návrhu tzv. Záchranného balíku vyjádřil slovy: “Nový systém rozdělení, jaký nám představili, je absurdním a zvráceným řešením, protože dává více peněz bohatým než chudým, vyplácet bohaté z peněz chudých není, myslím si, velmi dobrý nápad.”
Česko má z unijního fondu obnovy dostat kolem 20 miliard eur. Také český premiér Andrej Babiš má k navrhovanému rozdělení peněz výhrady a ve čtvrtek uvedl, že bude usilovat o dosavadní podíl toku unijních peněz do slabších ekonomik mladších členských zemí. Pro nastartování růstu sedmadvacítky jsou podle něho klíčové investice. Poskytnutí unijních peněz má však být podmíněno dodržováním tzv. principů demokracie a právního státu v jednotlivých členských zemích. To se týká hlavně Maďarska a Polska, které jsou kritizovány kvůli údajnému porušování principů platných v demokratickém státu. Evropská komise v současnosti s oběma zeměmi vede řízení kvůli porušování společných hodnot. Takto stanovené podmínky jsou jasným zasahováním do vnitřních poměrů členských zemí.
Více než třetinu peněz mají dostat Itálie a Španělsko, tedy země, kterým už nikdo nechce půjčit, protože nejsou schopny splácet své dluhy. Pokud schválíme „balíček“ budeme ručit zemím, které mají mnohem vyšší průměrné platy a vyšší důchody, za udržení jejich vysoké životní úrovně, přestože u nás jsou mnohem nižší platy i důchody.
Předseda vlády Andrej Babiš si dnes pochvaloval, že Česko by mohlo z unijního fondu obnovy obdržet další finanční prostředky. Ale za jakou cenu? Je třeba na rovinu říci, a vláda to bohužel neříká, že máme tak dobré ratingové hodnocení, že si můžeme půjčit na zahraničních trzích a vůbec nepotřebujeme zrůdný balíček EU, který z nás udělá vazaly na desítky let. Jsme stát s poměrně malým zadlužením, a tak si můžeme sami diktovat a nemusíme si nechat diktovat.
Výplata financí z EU má být podmíněna poslušností vůči Evropské unii, ručení za závazky jiných zemí, přijetí tzv. „zeleného údělu“ a pravděpodobně i účast na imigračním programu. Vše toto je ekonomicky, sociálně a bezpečnostně cesta do pekel. Pokud pan premiér opravdu myslí vážně svoje slova o tom, že hájí zájmy České republiky, měl by „Záchranný fond“ za těchto podmínek odmítnout.
Zvláštní je, že představitelé České republiky, ale ani novináři se nevěnují zásadní otázce, která je spojena se „záchranným fondem“, a to je zavedení daně, kterou bude vypisovat a spravovat bruselská administrativa. EU chce zavést nové daně za příjmy z uhlíkových povolenek. Pod falešnou pomocí z koronavirové krize se buduje obří penězovod do předlužených jihoevropských států. V rozporu se základními smlouvami EU se vytvářejí společné unijní dluhopisy, kdy budeme ručit za závazky a dluhy nyní obdarovaných států. Současně a zase v rozporu s unijním právem, vzniká společná rozpočtová a fiskální politika.
O těchto věcech by měly rozhodovat minimálně parlamenty členských zemí. Je otázkou zda by občané jednotlivých zemí, o této věci neměli rozhodnout v referendu? Potichu a pokoutně se připravuje další omezení samostatnosti členských států. Kdo na tom vydělá? Velké země, tj. Německo a Francie, které vždy prosadí svoji vůli a potom předlužené státy, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. V rámci „Záchranného fondu“ se Česká republika stane čistým plátcem a bude pomáhat platit dluhy jiných států. To je cesta podřízenosti. Já za sebe říkám, že rád pomůžu každému, když mohu, ale to neznamená být slouhou těch větších a bohatších. Proti tomu je třeba se postavit.