Konto pomoci

NRZP ČR zahájila činnost Konta pomoci www.kontopomoci.cz, na kterém shromažďuje finanční prostředky na podporu projektů, které pomáhají osobám se zdravotním postižením.

Na konto pomoci můžete přispět různými způsoby. Můžete poslat jednorázový dar na sbírkový účet č. 248896031/0300 u ČSOB. Můžete přispět i trvalým příkazem určité částky, a to opět na stejný účet nebo si stáhněte zdarma na Appstore nebo Google Play aplikaci SEJF, zaregistrujte se a pouhými 4 kliknutími přispějte na sbírkový účet Konto pomoci. Bližší podrobnosti najdete na webu www.kontopomoci.cz.

 

Dvacet mrtvých a nikdo není odpovědný.

16.09.2012, 14:46   |  

Česko prožívá jednu z největších katastrof a afér ve své krátké historii, ale nikdo se neptá, kdo za mrtvé může a samozřejmě, že se nikdo nehlásí k odpovědnosti za otrávené lidi. Všechna média téměř non stop informují o prováděných kontrolách, o šetření policie a o dalších krocích exekutivy. Nikdo se však neptá, jak je to možné, že situace na trhu s alkoholem se dostala do dnešní situace. Nikdo z novinářů nepoloží otázku, kdo inicioval zrušení pančování alkoholu jako trestný čin, nikdo se nezeptá, jaký mělo dopad neúměrné zvýšení daně z lihu od roku 2010? České přísloví praví – „I celá kráva do polívky je moc“. Zvýšení daní nad rozumnou mez vede vždy ke snaze je obcházet.

Unie dovozců a výrobců lihovin odhaduje, že nelegální trh lihovin dnes pokrývá asi 20 až 25 % spotřeby alkoholu u nás. Unie již několik let upozorňuje policii a celní správu na výrazné zvýšení nelegálního trhu s lihovinami.

Je zřejmé, že v této oblasti zcela selhaly orgány státu, které mají za úkol bojovat proti nelegální výrobě nejen alkoholu, ale i dalších výrobků. Jedná se o Celní správu, policii a hygienické stanice. To znamená, že selhaly orgány spadající pod ministra financí, ministra vnitra a ministra zdravotnictví. Celá aféra ukazuje na faktickou destrukci státní správy, o její neschopnosti reagovat včas na některé signály. Je příznačné, že ministr financí ani ministr vnitra se k této situaci vůbec nevyjádřili. Pravděpodobně si nikdo s členů vlády nepřipouští politickou odpovědnost za totální selhání státu.

Přitom řada ukazatelů signalizovala, že nelegální trh s lihovinami může výrazně růst. Od zvýšení spotřební daně na líh a zrušení ustanovení o pančování alkoholu jako trestného činu, výrazně poklesla spotřeba alkoholických nápojů a to téměř o 15 procent. To se samozřejmě muselo projevit ve výběru spotřební daně. Výpadek byl pokryt nelegální výrobou. Unie dovozců a výrobců lihovin dávala konkrétní podněty, na které měly orgány státu reagovat. Nic se však nedělo. Skoro mě napadá, zda to bylo záměrné. Zda nitky nevedou až do nejvyšších pater, protože každý peníz do stranické pokladny je dobrý?!

Nestačí však jenom brečet nad současnou situací. Je potřeba analyzovat příčiny současného stavu státní správy. Myslím si, že jsou dva základní faktory selhání státu. Především je to politizace státní správy. Prakticky až do úrovně vedoucího oddělení jsou na ministerstvech a jiných ústředních orgánech státu přijímáni lidé, kteří mají napojení na nějakou politickou stranu. To vede k tomu, že při změně vlády dochází k totální výměně úřednictva, což je u byrokracie špatně. Chybí zákon o úřednících. Druhým důvodem totální devastace státní správy spatřuji v její privatizaci. Byly zrušeny zdravotní ústavy, řada činností v oblasti hygienické kontroly (která jediná může kontrolovat potraviny přímo u prodejce) byla privatizována. Decimace kontrolních funkcí státu si vybírá krutou daň.

O neschopnosti státní exekutivy reagovat na současnou situaci spatřuji i ve velmi rozporuplném rozhodnutí o vyhlášení prohibice. Ta totiž nic neřeší. Všichni prodejci lihovin uklidili zboží do skladů a po ukončení prohibice je znovu vybalí a budou prodávat dál i to zboží, které je pančované a možná i s metanolem. Pokud by zákaz prodeje alkoholu měl být účinný, musel by stát být schopen zkontrolovat všechen uskladněný alkohol, nebo nařídit, že má být zlikvidován a k tomu ještě obsadit hranice a pokusit se zabránit pašování alkoholu z okolních zemí. Takže faktickým důsledkem prohibice bude rozvoj příhraničního dovozu alkoholu a tudíž i zvýšení daňových výnosů z lihu v okolních zemích, devastace našich dovozců a výrobců, snížení daňových výnosů. Prohibice spíše ukazuje na skutečnost, že státní orgány vůbec nevědí, jak daleko pančování alkoholu proniklo, a tímto opatřením chtějí zabránit dalším úmrtím.

Na závěr si nemohu než postesknout, že tisk se sám často pasuje na sedmou velmoc a hlídače demokracie. Měl by tak činit i v tomto případě a místo reportáží o stahování lihovin z pultů prodejen, o kontrolách jak je prohibice dodržována, by se měl důsledně ptát, kdo je politicky odpovědný za současnou situaci! Jak je možné, že situace došla tak daleko, co dělaly orgány státu, aby zabránily smrti desítek lidí?! Zodpovězení těchto otázek by mohlo napříště zabránit podobným tragédiím.