Předseda Pirátů pan Ivan Bartoš nedávno prohlásil, že koronavirovou epidemii by měli řešit odborníci. Navrhuje to v plánu Pirátů a Starostů s názvem „Za pět dvanáct“. Představuje si, že rozhodovat by měl jakýsi nadresortní poradní orgán podobně fungující jako třeba Institut Roberta Kocha v Německu. „Tým by byl složený z odborníků v oblasti zdravotnictví, ekonomie, matematiky, sociologie, výzkumu a dalších věd. Shromažďoval by vědecké poznatky o epidemii, dopadech na ekonomiku a chování lidí a jako celek by vládě navrhoval potřebná a opodstatněná opatření.“ Viz.: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Dejte-to-odbornikum-Covid-Ivan-Bartos-ma-navrh-656428

Pan Bartoš věší občanům bulíky na nos, protože Kochův institut založený na konci 19. století je obdobnou institucí jako náš Státní zdravotní ústav, založený v roce 1925. Srovnej Wikipedie: Institut Roberta Kocha, sídlí v Berlíně a spadá pod spolkové ministerstvo zdravotnictví. Mimo jiné se zabývá epidemiologií a pomáhá vládě v boji proti epidemiím. V současné době je centrem výzkumu a boje proti pandemii koronaviru SARS-CoV-2 na německém území, ale v žádném případě nepředkládá spolkové vládě nějaká komplexní doporučení a už vůbec se nepodílí na rozhodnutích vlády.

Tvrzení, že je možné svěřit řešení společenských problémů a krizových situací nějakému odbornému týmu je zcela zcestné, i když často prezentované. Je to tak naivní, že pan předseda to určitě nemyslel vážně, a pokud ano, potom nám pomáhej Bůh, pokud by byl premiérem.

Představa, že nějaký tým odborníků stanoví, co je nutné učinit například v boji s koronavirem, určí, jaké budou rozpočtové dopady, kde se mají vzít peníze, ukáže, kteří lidé budou ekonomicky postižení, a jak se jim má pomoci, je prostě hloupost. Promyslet odborný scénář se všemi důsledky pro život a ekonomiku u komplexních problémů nejde, protože vždy je více než jedno řešení, a potom někdo (politik) musí rozhodnout, která řešení, nebo jeho části, budou použita. I mezi odborníky nutně musí dojít ke střetu o způsoby řešení, ale hlavně, chtěl bych vidět, kdo z nich by nakonec převzal odpovědnost za konečné rozhodnutí? Odborníci nejsou voleni a tak nemohou být potrestáni budoucí politickou prohrou. Museli by převzít hmotnou odpovědnost, a to je velmi riskantní. Šli by do toho jen hochštapleři, a to možná s nadějí, že se z odpovědnosti nějak vykroutí. Velmi zásadní je však skutečnost, že politici se musí rozhodovat také v kontextu společenské a ekonomické situace, i když řeší pouze určitý, byť velký problém.

Proto věty pana Ivana Bartoše v uvedeném rozhovoru, kdy prohlásil: „Já když jako premiér budu vědět, že to, co ten tým prezentuje, jakou má za sebou odbornou práci konkrétních lidí, kteří mají odvahu se pod to podepsat, tak můžeme řízení pandemie zcela odpolitizovat,“ jsou nepravdivá. Pan předseda říká, že by si zkrátka umyl ruce a tvrdil by „já nic to oni a volte mě dál“. Jenže v demokracii je to tak, že rozhodují ti, kteří kandidují ve volbách, uspějí v nich, ale také nesou plnou politickou odpovědnost za svá rozhodnutí, která zpravidla vycházejí z protichůdných odborných stanovisek. Je to zkrátka na politicích, kteří mají mandát od občanů a nemohou se zbavit odpovědnosti za svá rozhodnutí a už vůbec je nesmí svádět na odborníky. Pokud si to někdo myslí, tak ať ani nekandiduje a nevěší voličům bulíky na nos.