plný inv.důchod při péči o těžce postiženého syna

Dobrý den, Vážený pane Kráso, pročetla jsem si příspěvky, ale můj problém jsem mezi nimi nenašla. Můj příběh je smutný a velmi bolestivý. Jsem samoživitelka, je mě 45let a starám se již 22let o velmi těžce postiženého syna Tomáška, který je těžky kvadruspastik, epi, astma, úplné odvápnění kostí, těžká skolioza. Již to napovídá, že navštěvujeme spoustu speciálních pracovišť kvůli léčbě.Tím, že nemám žádnou rodinu, jsem na péči o syna sama a v péči mám ještě 13ti letou dceru, jsem velmi vyčerpaná a na pokraji sil. Díky neustálé péče, cvičení s Tomem, bez odpočinku jsem začala mít zdrav. problémy. Nejdříve se u mě objevilo těžké zátěžové astma, nestabilní na maximální léčbě a poté se začaly přidávat bolesti zad a psychicképrobémy. Nyní mám odvápnění kosti-osteoporézu, skoliozu a lordozu a velmi silné bolesti páteře, které se mnohdy nedají vydržet. Navíc únavou a vyčerpáním odpadám-usnu tvrdě přes den i na hodinu, dvě. Tomáška samozřejmě nikam nedám, protože je to naše sluníčko, má nás rád a díky mojí tvrdé péči mluvía má rozum na 3íleté dítě, což je v jeho diagnoze považováno za zázrak. Požádala jsem tedy o plný invalidní důchod. Ten jsem dostala, ale když mi přišel výměr, tak jsem zůstala v šoku. Pouhých 6100,-kč. Co to má být? Kdyby se něco stalo s Tomáškem tak nemáme s dcerou ani na bydlení? Za to, že tolik let denně ařádně pečuji o syna nemám nárok na život? Na nás samoživitelky bez rodin se zapomíná. Jak máme žít? Normálně nemám nárok na svůjživot díky neusálé péče o syna. Nyní využívám služeb asistentů, protože se již bez pomoci neobejdu, ale z čeho je mám platit? Veškerý příjem co dohromady máme jde na bydlení, léky, benzín, jídlo. Navíc to 13.8.budou 2roky co mě náhle zemřel můj zdravý sportovec syn. Náhle se mu rozletěl mozek. Zůstali jsme jen mi 3. Kvůli úmrtí jsem na to špatně psychicky a velmi rychle se zhoršuje můj zdrav.stav. Dcera je taktéž v péči psychiatra, psychologa s diagnozou postraumatický syndrom se sklony k depresím. Prosím Vám, jak je možné, že v takovém případně nemáme peníze na důstojný život, tedy pří výši 6100,-kč mě to nepokryje ani náklady na mé léčení. Jak je možné, že stát podporuje uprchlíky a lidi, kterým se nechce pracovat. Já za celoživotní dřinu dostanu takové peníze? Vždyť je to neetické a porušuje to moje lidská práva? Můžete mi poradit, kam se mám obrátit, kde mi pomůžou? Klidně vystoupím v médiích, ale přece to nemůže takto zůstat. Děkuji za pochopení a za radu Irena Horehleďová