nemoc z povolani

Dobrý den pane Kubů, 

pan předseda Mgr. Krása mi předal k vyřízení Váš dotaz. Je bohužel dost nepřesně formulovaný. Přesto se pokusím na Vaše dotazy reagovat. Předpokládám, že v době Vaší pracovní neschopnosti ve dnech 24.11.2015 – 2.11.2016 jste byl někde zaměstnán, nebo jste byl aspoň v tzv. „ochranné lhůtě“. Proto jste pobíral po dobu Vaší nemoci nemocenské dávky. Tento poměr Vám skončil dnem Vašeho „ukončení pracovní neschopnosti“. Z Vašeho dotazu není ani příliš zřejmé z jakého pracovního poměru Vám byla přiznána nemoc z povolání, tj. zánět karpálních tunelů. Tedy kdo je odpovědný za škodu způsobenou nemocí z povolání. Předpokládám, že je to stejný zaměstnavatel, u kterého jste 10 let pracoval jako kovář a ze stejného zaměstnání jste 24.11.2015 vstoupil do pracovní neschopnosti do 2.11.2016. Opět z důvodu zánětů karpálních tunelů a absolvování potřebných operací.

Pokud bylo bolestné, způsobené Vaší nemocí z povolání, tj. léčení, včetně operace ohodnoceno 150 body za každou ruku, Váš nárok byl ohodnocen celkem 300 body. Hodnota každého bodu činí 250 Kč. Z titulu bolestného Vám tedy má škůdce (Váš bývalý zaměstnavatel) prostřednictvím pojišťovny vyplatit celkovou částku za obě ruce 75 000 Kč. Dále si po roce od vzniku nemoci můžete též nechat ošetřujícím lékařem obodovat vznik příp. ztížení společenského uplatnění, pokud Vám nějaké vzniklo. To se boduje stejně jako bolestné. Pokud by byly oba nároky stanoveny příliš nízko a Vy jste trpěl většími obtížemi, než je v dané situaci obvyklé, lze se domáhat u soudu mimořádného navýšení obou odškodnění.

Dalším nárokem, který Vám mohl vzniknout, je náhrada nákladů Vašeho léčení, které nebyly uhrazeny ze zdravotního pojištění. Zde jde o léky, či zdravotnické prostředky, které jste příp. používal k léčení a nehradila Vám je zdravotní pojišťovna. Dále Vaše náklady na cestovné k léčení a příp. náklady Vašich blízkých k Vašim návštěvám ve zdravotnickém zařízení, apod.

Hlavní odškodnění ale většinou spočívá v náhradě za ztrátu na výdělku způsobené nemocí z povolání. Počítá se z Vašeho průměrného výdělku před vznikem nemoci, od kterého se odečítá Váš výdělek po ukončení léčení a příp. invalidní důchod vzniklý ze stejného důvodu. Pokud jste veden jako uchazeč o zaměstnání na ÚP, odečítá se minimální mzda.

Všechny tyto nároky na náhradu škody je nutné uplatnit u Vašeho zaměstnavatele a to nejlépe písemně. Zaměstnavatel je však může pojišťovně ohlásit i z vlastního podnětu. Není ale dobré se na tuto variantu spolehnout. Po doložení všech Vašich vzniklých nároků příslušnými, potřebnými doklady, jimiž prokážete všechny své nároky za oprávněné (účty, bodové hodnocení, potvrzení o příjmu, apod.) Vám uvedené náhrady vyplatí pojišťovna Vašeho bývalého zaměstnavatele, u kterého Vám vznikla nemoc z povolání. Upozorňuji Vás však, že správné uplatnění náhrady škody není zcela snadná záležitost. Proto Vám doporučuji obrátit se se žádostí o pomoc na některého z advokátů, kterému důvěřujete. Odměna za Vaše právní zastoupení by též měla být součástí náhrady škody a pojišťovna by je též měla uhradit.

Pobírání invalidního důchodu se do daňového přiznání, jako příjem, neuvádí. Nemocenské dávky, které jste pobíral z titulu Vaší nemoci z povolání, jsou náhradou za Váš příjem. Po dobu Vaší pracovní neschopnosti jste byl nejspíš stále zaměstnancem Vašeho bývalého zaměstnavatele. Ve věci Vašeho daňového přiznání se tedy obraťte na něj. Potřebné doklady, včetně daňového přiznání, by Vám měl vystavit on, neboť by měl být, prostřednictvím pojišťovny, rovněž plátcem Vaší případné ztráty na výdělku, pokud Vám nějaká vznikla.

Přeji Vám úspěch ve Vašich jednáních.

JUDr. Zdeněk Žižka
Legislativní odbor NRZP ČR
specialista na zdravotnickou problematiku