úhrada za pobyt sociálního lůžka

Vážený pane Krása, prosím Vás o radu. Moje maminka, 94 let,je v současné době umístěna na LDN. Zdravotní stav se zhoršil natolik, že není v mých silách se o ni doma starat, potřebuje 24 hodinovou péči. Od 1.7.2007 má maminka možnost být umístěna na sociálním lůžku. Plat maminky je 7.400,-, pobírá příspěvek na péči II. Za sociální lůžko musí zaplatit cca 9.000,-/měsíc. Jelikož její důchod této výše nedosahuje, zařízení chce po mně, abych rozdíl doplatila, jinak nemohou maminku na sociální lůžko umístit. Já se starám o nemocnou dceru, nemám nikoho, tedy ani maminka, a není v mých silách, po finanční stránce, abych každý měsíc doplácela cca 2000,-. Předem děkuji za odpověď.
 
Milada Suchánková

Vážená paní Suchánková, v případě, že se jedná o zařízení s celoročním pobytem nelze vyžadovat vyšší platbu než je příjem klienta tzn. důchod a příspěvek na péči v příslušném stupni. Ze starobního důchodu musí být každému klientovi ponecháno 15% na jeho osobní potřeby. Současně Vám posílám tiskovou zprávu MPSV ČR, která se zabývá právě úhradami v zařízeních jako jsou domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením nebo sociální lůžka ve zdravotnických zařízeních. S pozdravem. Václav Krása Tisková zpráva MPSV Někteří poskytovatelé pobytových služeb sociální péče nesprávně vykládají záměr zákona a ve smlouvách zakládají ustanovení „o dluhu“, který vzniká rozdílem mezi částkou stanovenou jako úhrada za stravu a pobyt a částkou, kterou je s ohledem na své příjmy člověk schopen hradit. Úhrady jsou poskytovateli služeb nesmyslně stanoveny na maximální úrovni bez ohledu na příjmovou situaci lidí, kterým je služba poskytována. Uvedený „dluh“ má pak být uplatněn v dědickém řízení. Tato praxe je z hlediska zákona zcela nepřijatelná a z morálního hlediska zavrženíhodná. Postup poskytovatelů služeb odporuje záměru zákona o sociálních službách a standardům poskytování sociálních služeb. To znamená, že pokud bude tato skutečnost zjištěna při provádění inspekce sociálních služeb, bude považována za závažné porušení zákona s odpovídajícími sankcemi, tj. až odejmutí oprávnění poskytování sociálních služeb. Současně je možné, že takto uzavřené smlouvy odporují ustanovením občanského zákoníku o smlouvách, které byly uzavřeny v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek. MPSV ve spolupráci s Veřejným ochráncem práv a odpovědnými útvary krajských úřadů bude důrazně dbát na to, aby výše uvedená praxe byla odstraněna. Zákon o sociálních službách, respektive jeho prováděcí předpis stanovuje maximální výše úhrad za stravu a pobyt v zařízeních služeb sociální péče. Částky 140,- Kč/den za stravu a 160,- Kč/den za pobyt jsou stanoveny jako maximální, přičemž zákon současně stanovuje povinnost ponechat uživateli služeb minimálně 15 % z jeho příjmů pro vlastní potřeby. S ohledem na výši průměrných příjmů seniorů a osob se zdravotním postižením je zcela jasné, že objektivní výše úhrad bude stanovována v nižší úrovni. Pro účely dalších nepokrytých nákladů na straně poskytovatelů sociálních služeb poskytuje MPSV dotace. Pro rok 2007 byla MPSV poskytnuta dotace v úhrnné výši 7 mld. Kč. Dalšími zdroji financování jsou příspěvky a dotace zřizovatelů služeb, kterými jsou převážně obce a kraje. Úkony péče pak uživatelé služeb hradí ze státem poskytované dávky – příspěvku na péči. Podle zákona o sociálních službách mohou poskytovatelé sociálních služeb požadovat podíl na úhradě nákladů také od osob povinných výživou k uživateli služeb (rodiče, děti, manžel, manželka). Průměrná výše nákladů na jeden den pobytu v zařízení služeb sociální péče činní cca 650,- Kč denně. Za pobyt a stravu hradí obyvatelé zařízení cca 240,- Kč denně, za péči pak cca 140,- Kč denně.