Příspěvek na péči

Dobrý den , Při posuzování stupně závislosti pro přiznání stupně příspěvku se podle příslušného zákona posuzuje 10 základních potřeb (mobilita, komunikace, stravování,oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví , osobní aktivity, péče o domácnost) .Chtěla bych se zeptat jak se posuzuje míra schopnosti postiženého vykonávat danou potřebu. Můj syn má průkaz ZTP II. stupně platný do roku 2014, teď se ale bude posuzovat jeho stav vzhledem k příspěvku na péči. V oblasti stravování je odkázán na mletou stravu, protože měl opakovaně operovaný jícen. Nemůže se tedy stravovat ve škole. Sociální pracovnici , která vyplňuje formulář však zajímá pouze jestli je krmen nebo jí alespoň lžící sám. Dále v oblasti komunikace trpí silným balbutismem, cizí lidé mají problém mu rozumět. Ve škole má asistenta. Myslím si proto,  že vyžaduje pomoc  i v oblasti komunikace a orientace (praktická slepota pravého oka a 12 dioptrií na levém oku). Také při výkonu hygieny potřebuje pomoc ( nemůžu ho nechat bez dohledu v koupelně, když má prokázanou epilepsii, třebaže preventivně užívá léky potlačující záchvaty.) Jak tedy postupovat , když nárok  na příspěvek nebude přiznán. Připadá mi totiž, že se hodnotí pouze postižení pohybového aparátu. Marie  
 
Marie

Vážená paní Marie,

předal jsem Váš dotaz do poradny NRZP ČR.

S pozdravem Václav Krása

Dobrý den Marie,

předseda naší organizace, Bc. Krása, mi předal k vyřízení Váš dotaz týkající se posuzování nároku na příspěvek na péči.

 

Posuzování nároku na příspěvek na péči upravuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, výčet deseti základních životních potřeb je pak upraven vyhláškou 505/2006. Text viz dále.

 

„Nárok na příspěvek na péči má osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb nebo dětský domov, anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu; nárok na příspěvek má tato osoba i po dobu, po kterou je jí poskytována zdravotní péče formou ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu.“

 

Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby:

a) mobilita,

b) orientace,

c) komunikace,

 d) stravování,

e) oblékání a obouvání,

f) tělesná hygiena,

g) výkon fyziologické potřeby,

h) péče o zdraví,

i) osobní aktivity,

j) péče o domácnost.

 

Schopnost zvládat základní životní potřebu se hodnotí ve vztahu ke konkrétnímu zdravotnímu postižení a režimu stanovenému ošetřujícím lékařem. Schopnost zvládat základní životní potřebu – péče o domácnost se nehodnotí u osob do 18 let věku.

 

Při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat základní životní potřeby; přitom se nepřihlíží k pomoci, dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

 

Pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. Funkční schopnosti se hodnotí s využíváním zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využíváním běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení v domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku.

 

Bližší vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a způsob jejich hodnocení stanoví vyhláška 505/2006:

 

Příloha 1

Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby

 

a) Mobilita:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových.

 

b) Orientace:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat.

 

c) Komunikace:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky.

 

d) Stravování:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim.

 

e) Oblékání a obouvání:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.

 

f) Tělesná hygiena:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna použít hygienické zařízení, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se.

 

g) Výkon fyziologické potřeby:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna včas používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky.

 

h) Péče o zdraví:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné léky, pomůcky.

 

i) Osobní aktivity:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovat do vztahů s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti.

 

j) Péče o domácnost:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat pořádek.“

 

Tolik tedy legislativa a upravení požadavků pro příspěvek na péči. Více Vám v této chvíli poradit neumíme. Jelikož změny v legislativě začaly platit teprve na začátku ledna 2012, máme dosud jen málo informací o tom jak posuzování probíhá v praxi a jakým způsobem k posuzování nároku na příspěvek na péči přistupují posudkoví lékaři.

 

Vám mohu doporučit jen, abyste žádala osobní projednání před posudkovou komisí, kde budete moci všechny Vámi zmiňované potřeby Vašeho syna podrobně vysvětlit a v případě neúspěchu abyste podala odvolání.

 

Budete-li potřebovat, potřebovat pomoc při sepisování odvolání, případně následné správní žaloby, můžete využít služeb některé z našich bezplatných poraden v Praze nebo v regionech. Potřebné kontakty a konzultační hodiny naleznete na www.nrzp.cz (odkaz Poradenství NRZP ČR) nebo můžete použít tento přímý odkaz:

http://www.nrzp.cz/poradenstvi-sluzby/poradna-nrzp-cr/456-poradenstvi-nrzp-rozdelovnik.html

 

S pozdravem

Bc. Jitka Vrchotová, DiS.
vedoucí Poradny NRZP ČR
(+ poradenství ve znakovém jazyce)
tel.(SMS): 736 105 585,  tel. a fax: 266 753 431

Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
Partyzánská 7, 170 00, Praha 7- Holešovice
budova Pražské teplárenské, 3. patro, dveře č. 332