nová maturita
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat a poprosit o radu. Mám dcera, která se narodila oboustranně neslyšící, letos maturovala na běžné škole. Napsala obě slohové práce z aj a čj, vykonala ústní i praktickou maturitu. Jen didaktický test z čj neudělala o 0,5 bodu a z aj o1 bod. 15.5. jsme poslali do Prahy odvolání a něj nám došla odpověď po více než měsíci 3.7. - zamítnutí. Měla psát skupinu SP2. Test měla stejný jako její spolužáci a asistent jí dělal pouze dozor. Dcera napsala do odvolání, že jí nevyhovovaly formulace a zadání otázek. Proč neměla alespoň některé otázky upraveny k jejímu handicapu? Proč jí asistent dělal pouze dozor? Proč nám napíší do odvolání, jak jí asistent pomáhal, když jí nepomáhal. A proti rozhodnutí se nelze odvolat. Mrzí mě, že zdravým studentům uznali - 1 bod a postiženému neuznali -0,5 bodu. Je to diskriminace. Navíc nová maturita je špatně udělaná. Jsou neslyšící, kteří neumějí znakovat ( navíc jsou to většinou ti nejlepší, kteří mají dar odezírat a mají vysoké IQ). Proč SP3 skupina je ve znakovém jazyce. Měla by být i varianta SP3 i bez znakového jazyku. Proč nemají postižení u maturity podmínky, na které mají nárok a nejsou stejně hodnoceni? Navíc se nesmí proti rozhodnutí odvolat? Kde je spravedlnost?Děkuji. Pěkný den přeje Eva Soldánová
Dobrý den paní Soldánová,
předseda naší organizace, Václav Krása, předal naší poradně Váš dotaz týkající se maturitní zkoušky Vaší dcery.
Ve svém dotazu poukazujete na rozdělení maturit do 3 variant (zjednodušeně řečeno varianta 1 pro studenty nedoslýchavé, varianta 2 pro žáky nedoslýchavé, kteří však mohou využít i služeb tlumočníka či asistenta a varianta 3 pro žáky preferující znakový jazyk).
První 2 varianty by měly být v podstatě stejné jako mají slyšící studenti, jen s tím rozdílem, že je navýšena časová dotace a u druhé varianty může být přítomen tlumočník či asistent. Studenti tedy u těchto 2 variant skládají zkoušku jako rodilí (slyšící) mluvčí českého jazyka.
Varianta 3 je určena studentům, kteří jsou neslyšícími uživateli znakového jazyka. U těchto studentů se předpokládá, že čeština je pro ně jazykem cizím (jejich prvním jazykem je jazyk znakový) a skládají tedy zkoušku v takovém nastavení, jakou by skládali cizinci a ne rodilí mluvčí. Zároveň u zkoušky mohou mít tlumočníka.
Další informace o rozdělení maturit a jejich podmínkách si můžete přečíst na www.novamaturita.cz nebo můžete použít tento přímý odkaz:
Čtvrtá varianta, která by nabízela úpravu textu českého jazyka pro cizince a byla nabízena studentům, kteří nejsou uživateli znakového jazyka, bohužel neexistuje a není tedy možné ji požadovat. Tedy minimálně ne do té doby, kdy by došlo ke změně nastavení celého systému maturity.
Ostatně čtvrtá varianta by určitým způsobem postrádala smysl. Předpokládá se, že každý člověk (bez ohledu na stav sluchu) má nějaký „svůj“ jazyk, který je pro něho na prvním místě. V případě osob nedoslýchavých je to zpravidla český jazyk, u osob prelingválně neslyšících je to zpravidla jazyk znakový. Ten, kdo preferuje v komunikaci znakovým jazykem, ovládá jej (nebo by tomu tak alespoň mělo být) na stejné úrovni a v měl by v něm mít stejnou slovní zásobu a schopnost vyjadřovat se jako mají slyšící v jazyce mluveném, z tohoto důvodu je tedy pochopitelné, že by mu mělo být umožněno, aby v tomto své – mateřském – jazyce zkoušku vykonával.
Požadovat tedy úpravu, resp. vytvoření čtvrté varianty, která by nabízela nedoslýchavým zkoušku z českého jazyka takovou, jako mají cizinci, by bylo logické v případě, že by dcera preferovala jiný (např. cizí) jazyk.
Odvolání, kterého dcera využila, je bohužel jediným opravným prostředkem. Další opravný prostředek není a nezbývá tedy než podpořit dceru v přípravě na opravný termín.
Pokud by dcera byla uživatelkou znakového jazyka (podle toho, co však píšete, znakový jazyk neovládá), mohli byste jednat se Speciálně pedagogickým centrem o možnosti přeřadit dceru do kategorie SP3, kde by skládala zkoušku z češtiny jako z cizího jazyka.
Velmi důležitá je taká skutečnost, že od studentů ve skupině SP2 (a SP3) nesmí být požadován poslech. Úkoly musejí být uzpůsobeny tak, aby se nedocházelo k tomu, že je u studenta hodnocen sluch, ale jeho znalosti českého jazyka.
Jelikož však zařazení do kategorií probíhá velmi důkladně (pod dohledem odborníků ze Speciálně pedagogického centra) a, Vy neuvádíte, že by dcera byla zařazena nesprávně, pak si tuto možnost dovolím vyloučit.
Maturitní zkouška by měla „zrcadlit“ celé středoškolské studium. Zadávané úkoly by tedy neměly být pro studenty novinkou, ale pouze určitou „obměnou“ toho, co se v průběhu střední školy naučili. Stejně tak způsob „komunikace“ a uzpůsobení maturitní zkoušky by mělo být obdobné jaké využíval student v průběhu studia. Tedy např. student, který po dobu studia využíval podpory asistenta či tlumočníka, by měl mít přítomnost tohoto pracovníka také u maturitní zkoušky.
Co se týče povinností asistenta u maturitní zkoušky, pak základním pravidlem pro tlumočníky i asistenty je, že studentovi nepomáhají v tom smyslu, že by mu radili s řešením úkolu. Jejich povinností je především pomoci studentovi s pochopením zadání, případně (jedná se zvláště o tlumočníky) pomoci mu tím, že zadání přeloží do jazyka, který je studentovi srozumitelný, pochopitelně ve chvíli, kdy si o ně řekne.
Je povinností ředitele školy zajistit vzájemné seznámení žáka a asistenta a vyzkoušení asistence v rozsahu 1–4 hodin v měsíčním předstihu před maturitní zkouškou.
Asistent by se měl se studentem dobře seznámit ještě před konáním zkoušky a to nejlépe při vykonání tzv. zkoušky asistenta, kterou realizuje ředitel školy (v ideálním případě si v průběhu této zkoušky student spolu s asistentem vyzkoušejí „maturitu nanečisto“ – na webu www.novamaturita.cz jsou k tomuto účelu ke stažení např. starší verze státních maturit).
Na základě úspěšně vykonané zkoušky asistenta je uzavřena mezi vedením školy a asistentem smlouva.
Jelikož by zkouška asistenta měla probíhat za přítomnosti studenta, je to také prostor, kde by student měl sdělit své připomínky, případně, aby přímo řekl, že s vybraným asistentem nesouhlasí a žádá o jiného. Bez souhlasu studenta (tj. proti jeho vůli) být smlouva s asistentem uzavřena nesmí.
Pokud dcera před konáním zkoušky k asistentovy výhrady neměla, po maturitě, resp. po oznámení výsledků je napadání kompetencí asistenta jen velmi obtížné.
Ve svém dotazu nepíšete, že dcera žádala pomoc asistenta a byla odmítnuta, ale, že asistent pouze dohlížel. Pokud však dcera neporozuměla zadání, měla žádat vysvětlení. Jelikož zadání úloh mělo být uzpůsobeno jejím jazykovým znalostem a preferencím, překládání všech zadání „slovo od slova“ bych v tomto případě neočekávala. Asistent měl spíše pomoci v případě, že by Vaše dcera o pomoc požádala.
Zde najdete pro Vaši informaci povinnosti asistentů:
Zde pak pravidla pro asistenty
s také zde:
a zde pak povinnosti (a pravidla) pro tlumočníky:
Co se týče opravného termínu (kterému se patrně nevyhnete), můžete zkusit s vedením školy vyjednávat o změně asistenta. Asistentem nemusí být jen přidělená osoba „z venku“, může jím být i osoba blízká, tedy i otec nebo matka studenta, zákon tuto možnost nevylučuje. Podmínkou však je úspěšně zakončený nejméně stejný stupeň vzdělání, který vykonává student (tj. v tomto případě dcery by měl mít asistent nejméně maturitní zkoušku) a také úspěšné vykonání zkoušky asistenta (viz výše).
Jelikož však blízká osoba není osobou nezaujatou, lze předpokládat, že u maturitní zkoušky (kde je přítomen i zadavatel), na ni bude dohlíženo více než na osobu „cizí“, aby nemohla studentovi napomáhat (a porušovat tak pravidla pro asistenty).
Mrzí mne, že jsem Vám nemohla poskytnout povzbudivější informace. Přesto věřím, že, když dcera zvládla úspěšně celé středoškolské studium, pak jistě zdárně složí také opravnu zkoušku a bude moci pokračovat buď v dalším studiu nebo se plnohodnotně zařadí do pracovního procesu.
S pozdravem
Mgr. Jitka Vrchotová, DiS.