dědictví či darování u osoby s omezenou svéprávností

Dobrý den pane Krása, tak jsem tu se svým druhým dotazem. Maminka byla zbavena svéprávnosti pro všechny právní úkony. Já jsem soudem určený opatrovník. Zajímá mě otázka jak pořídit závěť maminky. Dle zákona není možné aby člověk s omezenou svéprávností učinil jisté právní kroky, či uzavřel smlouvy a mezi ně padá i závěť a darování. Závěť jsem z pohledu zákona odsoudila k zániku, neboť to opravdu asi nespáchám. Navíc bych se dostala do kolizní situace jako opatrovník. Jediné co mě ještě napadlo by byla budoucí darovací smlouva. Jedná se mi o převod vozu pořízeného z příspěvku. Tento je pořízen na sedm let. Vím, že po sedmi letech je možno vůz prodat - to by mě rovněž zajímalo jak a zda si jej já jako opatrovník mohu zakoupit od maminky jako opatrovance - počítám, že by zde musel být nějaký odhadce, který určí cenu vozu a dále že bych musela mít povolení soudu k takovému prodeji a stejně si myslím, že bych se dostala do střetu zájmů, tzn.vůz by se musel prodat někomu cizímu. No myslím si o tom své..... Abyste pochopil o co mi jde. Mám dva bratry, o rodiče se nestará ani jeden. Veškerá péče o rodiče je na mě. Tzn. úklidy,praní, nákupy, péče o maminku ( koupání,přebalování - je inkontinentní, plegik),obstarání léků, pomůcek, návštěvy lékařů, objednání a úhrad obědů, zajištění as.služeb v době mé nepřítomnosti a úhrady těchto služeb, vyřizování veškerých věcí na úřadech, zajištění odchozích plateb z banky, vedení účtu maminky,podávání zpráv soudu. A do toho chodím na plný úvazek do práce Tzn. nechci maminku nijak připravit o majetek, ale protože mám chytrého bratra, počítám, že jednou s ním skončím u soudu a budu se handrkovat úplně o vše. Otci je 80 let a nechce mít nic společného s notáři, papíry a navíc tento jeho syn, můj bratr, protože je nejstarší a je to chlap je pro tatíku takovým arbitrem co ví všechno nejlíp... Je to velmi těžká pozice pro mě. Druhý bratr je bohužel velký bohém, který je hodný a funguje jako spojenec, ovšem prakticky je naprosto nepoužitelný, protože postarat se nedokáže, takže v tom lítám sama, s tím, že jsem ženská - tudíž v tomto machistickém prostředí - jsem zákonitě odsouzena k tomu, že tohle ženská přeci dělá a myšlení přenech chlapům... ( je to trochu vyhrocené, ale v konečném důsledku to tak funguje). Tak a teď o co mi jde. Existuje tedy vůz koupený z příspěvku a z mých peněz (počítám, že jednou se o něj, tedy pokud to nějak neošetřím, budu s bratrem soudit v dědickém řízení). chtěla bych udělat budoucí darovací smlouvu,kdy bych vůz nechala maminkou darovat mému příteli a to tak, že v této budoucí darovací smlouvě bude zřízeno věcné břemeno v osobě mé maminky, která bude tedy jak dárcem tak oprávněným věcného břemene. Potřebuji nějak ošetřit otázku oněch sedmi let, kdy maminka musí být vlastníkem, dále chci ošetřit to, že i po uplynutí těchto sedmi let se zavazuje obdarovaný užívat vůz pro účely dárce, tak aby naplnil jeho potřeby užití vozu, dále potřebuji ošetřit otázku toho, že v případě úmrtí před uplynutím oněch sedmi let nabývá budoucí smlouva darovací plné účinnosti a vůz se stává majetkem obdarovaného, kdy logicky z podstaty věci mizí věcné břemene ohledně užívání věci pro účely dárce. Abych se nedostala do kolize, obdarovaným by byl přítel, který mi pomáhá s některými věcmi ohledně rodičů (např. když je táta v nemocnici a jsem tedy sama na to abych jezdila z ním do nemocnice, zajistila služby pro mamku, byla včas doma, protože dojednat služby takto nahonem je prostě nemožné v tomto státě a zároveň v nějakém omezeném režimu fungovala v práci neboť by mě za čas při tomto asi vyrazili)Přítel v takové situaci vzhledem k volnější pracovní době může zaskočit a vypomoci s péčí, zajjistí ev. nějaké nákupy atd. čímž mi ulehčí. O to bych i opřela smlouvu o darování. A tím bych snad i mohla obejít nemožnost závěti a tedy bych v podstatě vyloučila vůz z dědického řízení Rozumím tomu, že bych musela k takové smlouvě, neboť se jedná o větší majetek, mít svolení soudu.Ale vzhledem k tomu, že za života maminky ji to nikterak nebude omezovat na jejích právech, min. po dobu sedmi let je krytá a dále by stejně s vozem bylo možno nějak nakládat (aspoň doufám) a i toto období chci vyřešit právě věcným břemenem, tak by to snad soud mohl vzít jako věc, která je v pořádku, kdy se nejedná o nějaké účelové zabavení majetku opatrovance. Kdybycch neměla bratra co mám, měla bych podstatně méně starostí. jen pro názornost, je nyní vlastníkem bytu rodičů, neboť jej na bratra přepsali a vymínil si ve smlouvě, že bytem může ručit, je tam sice uvedeno, že vy bytě mají právo dožití, ale není to formou věcného břemene. Navíc bankovní zástava toto právo činí velmi rizikovým. A teď se rozhodl že byt do ručení dá a to ještě v zájmu člověka, který je zcela mimo příbuzenské vztahy. Co k tomu říci. Vůbec nevím co bych dělala, kdyby sem vlítla banka že byt zabavuje. maminka nemluvící, nechodí,inkontinentní, otec po třech infarktech - no pecka... kam ty lidi ev. půjdou.... Děkuji moc za odpověď - nevím zda je to dotaz přímo na zveřejnění, ale prosím kdybyste i věděl o dobrém právníkovi, tak bych byla vděčná. mám sice známého JUDr. Milana Hulíka, ale pán je už také starší a v některých věcech nemá přehled. Musím vyřešit i svoje právní záležitosti, převod majektu v případě ev. úmrtí - jesti závěť nebo předběžné pořízení, zatím nevím.. Ještě jednou děkuji a přeji pěkný den.
 
Marie Chalupová

Dobrý den paní Chalupová,

pan předseda Mgr. Krása mi předal k vyřízení Váš dotaz. Úvodem musím vyslovit své politování nad Vaší, poměrně komplikovanou, rodinnou situací. Z Vašeho líčení je mi naprosto zřejmé, že řešení čehokoliv v takovýchto podmínkách je poměrně složité. Přesto, po prostudování Vašeho e-mailu musím říci, že situace není tak neřešitelná, jak se možná domníváte.

Začnu Vámi vyzdvihnutým osobním automobilem, na který získala Vaše maminka, která je osobou s omezenou svéprávností, příspěvek na zakoupení zvláštní pomůcky – motorového vozidla od úřadu práce. Zdá se, že to je momentálně Vaše největší starost, protože jste cenu vozu doplácela ze svých prostředků. Zde se však domnívám, že většina Vámi vyslovených obav, je zcela zbytečná. Správně sice uvádíte, že příspěvek je podle zákona poskytnut na minimální dobu sedmi let, ovšem i po ukončení této doby automobil nepřestává být majetkem osoby, které byl poskytnut příspěvek na jeho zakoupení! Z toho je třeba vycházet a je nutno si v této souvislosti uvědomit, že poté, po zmíněných sedmi letech, se automobil dostane do stejného režimu jako jakýkoliv jiný majetek Vaší maminky. Protože má maminka omezenou svéprávnost a vy jste její opatrovnicí, s každým převodem nebo jinou výraznou dispozicí se zmíněným automobilem musí souhlasit soud. Soud samozřejmě neschválí úkon, který by nebyl ve prospěch opatrovance. Je tedy velmi nepravděpodobné, že by po zmíněných sedmi letech přešel nějak automobil do vlastnictví některého z Vašich bratrů. Proto ho může maminka užívat ve stejném rozsahu i po zmíněném termínu.

Pokud byste chtěla Vy, jako opatrovník Vaší maminky, převést automobil po sedmi letech do Vašeho vlastnictví darovací smlouvou s tím, že by byl zatížen věcným břemenem v její prospěch, mám za to, že tato transakce půjde realizovat sepsáním normální darovací smlouvy s věcným břemenem po sedmi letech. K její platnosti samozřejmě bude potřeba přivolení soudu. V případě, že však příslušnými doklady prokážete u soudu, že jste polovinu, nebo jinou část kupní ceny hradila původně ze svých prostředků, soud by měl k této závažné skutečnosti přihlédnout a zmíněnou smlouvu schválit. Nemyslím si, že byste v této věci byla v kolizi a převést takto automobil by bylo nemožné. Zde totiž hraje svou roli i Vaše faktická majetková spoluúčast na ceně automobilu.

Vámi navrhované sepsání smlouvy o budoucí darovací smlouvě, je velmi špatně realizovatelné a značně nepraktické.  Navíc taková smlouva prakticky k ničemu nezavazuje a tím byste si povinnost převodu nezajistila. I u takové smlouvy však vzniká stejný problém s jejím podpisem a oprávněním Vaší maminky ji podepsat. Současně se nezbavíte povinného schválení takové smlouvy soudem.

Naopak vůbec nepovažuji za dobré řešení převést automobil na Vašeho partnera. Předpokládám, že takový postup by soud ani neschválil, neboť není v zájmu Vaší maminky. Při něm totiž velmi reálně hrozí, že by o automobil maminka mohla velmi snadno zcela přijít, nebo jím aspoň přestat být dopravována. Vaše osobní poměry sice neznám a nechci je posuzovat, ale mnoho partnerů se poměrně často rozchází ve zlém… Mnohem lepším řešením by pak byla kupní smlouva uzavřená s Vámi, která by šla realizovat stejně, jako výše uvedená darovací smlouva. Tedy s přivolením soudu. Pokud by cena podílu maminky na časové ceně automobilu v okamžik jeho prodeje byla sjednána reálně, nejspíš by soud ani nemusel vyžadovat znalecký posudek na stanovení aktuální ceny vozu. Jsem přesvědčen, že taková smlouva by byla pro soud akceptovatelná. Zvlášť kdyby v ní bylo sjednáno věcné břemeno ve prospěch maminky.

Nesdílím ani Váš pesimismus ve věci sepsání závěti Vaší maminkou. V této věci by nesporně bylo dobré navštívit notáře, který je k sepisování takových dokumentů odborníkem. Bylo by dobré s ním konzultovat, zda by Vaše maminka nemohla sepsat závěť formou veřejné listiny. To je jediná možnost, jak mohou lidé s omezenou svéprávností v některých případech sepsat závěť. Předpokládá to ovšem, že Vaše maminka je schopná před notářem projevit svou vůli, že Vám chce něco odkázat. Další informace a případný postup ve věci, pokud by to bylo v případě Vaší maminky reálné, by Vám již poradil notář sám.

Nebude-li majetek Vaší maminky vypořádán jakkoliv za jejího života, nebude existovat závěť, či jiná podobná listina, samozřejmě celý spadne do celkového dědictví po ní. Zde pak jako dědicové po ní přicházejí v úvahu všichni zákonní dědicové. Těmi jsou především manžel a její děti. I zde u dědického řízení však lze připojit svou pohledávku do celkového vypořádání dědictví. To znamená, že máte-li doklad, že jste zbývající část ceny zmíněného vozidla hradila ze svých prostředků, můžete před notářem tuto částku uplatnit jako pasivum (pohledávku) spadající do celkového dědictví. V takovém případě je velmi pravděpodobné, že by notář navrhl, aby automobil přešel do Vašeho vlastnictví. Zde je třeba si uvědomit, že se vždy vypořádává celkové dědictví, tedy všechna aktiva a pasiva, a nelze z něj vyjmout některou její část nebo předmět (zde automobil) a vypořádat ho samostatně. Pokud ohledně toho předmětu neexistuje závěť nebo jiný speciální úkon. Ze všeho uvedeného vyplývá, že Vámi vyslovené obavy jsou z převážné části zcela zbytečné a že ke komplikacím za normálních okolností nemůže dojít.

Závěrem bych Vám chtěl doporučit, abyste v této věci navštívila zkušeného notáře (nikoli advokáta), který by měl být schopen s Vámi všechny Vaše problémy spolehlivě a v mezích zákona vyřešit. Věřím, že je tato opověď pro Vás dostatečně vyčerpávající a přeji Vám úspěch ve Vašich jednáních.

 

JUDr. Zdeněk Žižka
Legislativní odbor NRZP ČR
specialista na zdravotnickou problematiku