Konto pomoci

NRZP ČR zahájila činnost Konta pomoci www.kontopomoci.cz, na kterém shromažďuje finanční prostředky na podporu projektů, které pomáhají osobám se zdravotním postižením.

Na konto pomoci můžete přispět různými způsoby. Můžete poslat jednorázový dar na sbírkový účet č. 248896031/0300 u ČSOB. Můžete přispět i trvalým příkazem určité částky, a to opět na stejný účet nebo si stáhněte zdarma na Appstore nebo Google Play aplikaci SEJF, zaregistrujte se a pouhými 4 kliknutími přispějte na sbírkový účet Konto pomoci. Bližší podrobnosti najdete na webu www.kontopomoci.cz.

 

V Rakousku je mnoho věcí jinak.

26.08.2008, 17:00   |  

Ve dnech 24. a 25. července jsme, na pozvání rakouského právního zástupce osob se zdravotním postižením pana Haupta a Sociálního úřadu Rakouské republiky, opět navštívili Vídeň.  Smyslem naší návštěvy bylo získat podrobné informace o podpoře osob se zdravotním postižením při zaměstnávání, v oblasti sociálních služeb a mobility. O úřadu pana Haupta jsem už psal v minulosti a tak se zaměřím na Sociální úřad. V řadě evropských zemí je organizace státních orgánů odlišná proti struktuře státní správy v České republice.

 

Ministerstva jsou podstatně menší, spíše politické orgány a zřizují různé výkonné instituce. Sociální úřad je podřízen ministerstvu Sociálních věcí a má kompetence ve vztahu k problematice zdravotního postižení. Vídeňský úřad má kompetenci jednak  celorepublikovou a současně je správním orgánem pro Vídeň a okolí. Pobočné úřady Sociálního úřadu jsou v každé spolkové zemi, které jsou správními orgány pro jednotlivé země. Spolkový charakter Rakouské republiky ztěžuje pochopit kompetence Sociálního úřadu.

 

V recepci Sociálního úřadu pracuje několik pracovníků, kteří se věnují příchozím osobám. Úřad může navštívit každý občan, který si myslí, že má nějaké zdravotní postižení a může požádat o pomoc. Úřad je důsledně bezbariérový pro jednotlivé druhy zdravotního postižení. Činnost je v zásadě rozdělená na pomoc pro osoby od 1 roku do 20 let, dále na pomoc pro dospělé osoby schopné pracovního uplatnění a potom na pomoc pro osoby se zdravotním postižením ve věku 60 až 65 let. Osoby se zdravotním postižením vyššího věku a lidé se zdravotním postižením, kteří nemohou pracovat spadají do kompetence místních úřadů sociální péče.

 

Systém zabezpečení osob se zdravotním postižením v Rakousku je odlišný podle toho z jakého důvodu se člověk stane zdravotně postiženým. Pokud je to například úraz a člověk byl pojištěn, jeho podpora je hrazena pojišťovnou. Pokud se jedná o invaliditu z mládí, pak je podpora hrazena z veřejných zdrojů. Pokud je invalidita následkem nemoci, podpora je poskytována ze zdravotního pojištění, protože zdravotní pojištění zahrnuje také nemocenské dávky.

 

Příspěvek na péči je poskytován v sedmi stupních ve výši od 127,- EUR do 1 200,- EUR. Posouzení nároku provádí lékaři té instituce, která hradí náklady na jeho zabezpečení (pojišťovna, spolková země, stát, zdravotní pojišťovna). Neposuzuje se míra závislosti podle úkonů, ale podle času, po který potřebuje osoba pomoc. Pokud občan nesouhlasí se stupněm příspěvku, může se obrátit na tzv. senát, který má povahu jakého-si soudu a požádá o nové posouzení. Pokud ani potom nesouhlasí s výší příspěvku, může se obrátit na úřad právního ochránce osob se zdravotním postižením. Tento úřad může občana zastupovat i před soudem. Pokud je potřeba služeb větší, než si může osoba koupit z nejvyššího příspěvku, je rozdíl zaplacen z prostředků státu. Velmi důležité je si uvědomit, že velké množství příspěvku na péči je poskytováno z finančních prostředků spolkových zemí. Spolkové země také rozhodují o výši příspěvku. Tím se často stává, že posuzování je mnohdy rozdílné země od země. To je vážný problém, kterého bychom se měli vyvarovat. Proto také Národní rada osob se zdravotním postižením ČR nesouhlasí s převodem kompetencí v dotačním řízení v sociálních službách do kompetence krajů.

 

Největší agendu, kterou Sociální úřad spravuje je podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Základní snahou úřadu je co nejvíce lidí s handicapem zaměstnat. Systém podpory zaměstnanosti je zcela odlišný od naší praxe. Především vůbec neznají termín zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením. Podpora je vždy individuální. Každá osoba se zdravotním postižením je individuálně posouzena. Posouzení provádí smluvní lékaři z různých oborů. Zpravidla dva až tři lékaři – ortoped, neurolog, chirurg, případně další. Na základě jejich odborného posudku rozhodne úřad o stanovení míry pracovních schopností. Zaměstnavatel, který zaměstná osobu se zdravotním postižením dostává podporu, a to podle výši zbytkových pracovních schopností. Úřad takto posoudí ročně více než dvacet tisíc lidí. Pokud se pracovník dobře zapracuje je podpora státu postupně snižována. Po čtyřech letech může být podpora zaměstnavateli ukončena, pokud pracovník se zdravotním postižením se natolik zapracoval, že je schopen vyrovnat se v produktivitě ostatním pracovníkům.

 

Pokud osoba se zdravotním postižením nemá dostatečný zbytkový pracovní potenciál, aby se uplatnila na trhu práce, může pracovat v různých terapeutických, rehabilitačních či rekvalifikačních dílnách. Zde dostává pouze jakési kapesné za vykonanou práci. Taková pracoviště jsou plně financována z veřejných zdrojů. Důležitá je skutečnost, že tato pracoviště pomáhají lidem s handicapem získat pracovní dovednosti a vždy je snaha, aby se uplatnili v normálním zaměstnání. Pokud lidé se zdravotním postižením nejsou zaměstnáni, dostávají rentu asi ve výši 1000,- EUR měsíčně.

 

Zaměstnáváním osob se zdravotním postižení se mimo Sociální úřad a jeho regionální pracoviště zabývají také úřady práce. Jejich systém práce je srovnatelný se systémem našich úřadů práce. Jejich efektivita ve vztahu k zaměstnávání osob se zdravotním postižením je poměrně nízká.

 

Rakouské zákonodárství zná institut právní ochrany osob se zdravotním postižením v zaměstnání. Část pracovníků s nejtěžším zdravotním postižením požívá právní ochranu v zaměstnání, takže nemohou být propuštěni bez souhlasu úřadu práce. Tato právní ochrana se vztahuje na pracovníky, kteří jsou již zcela zapracováni a zaměstnavatel na ně nepobírá žádný příspěvek. Institut právní ochrany má sloužit k tomu, aby zaměstnavatelé nepropouštěli osoby se zdravotním postižením okamžitě po ukončení čtyřletého období podpory z veřejných zdrojů.

 

Sociální úřad také posuzuje nárok na příspěvek na nákup motorového vozidla a dále nárok na přidělení průkazky, obdobné našim průkazům ZTP. Jejich systém v Rakousku je však poněkud odlišný. Průkazka obsahuje řadu úlev. Jednotlivé úlevy jsou lidem s handicapem přiznávány podle rozsahu zdravotního postižení. To znamená, že každý držitel průkazu má na něm vyznačené úlevy, které mu jsou přiznány vzhledem k jeho zdravotnímu postižení. Pokud se jeho zdravotní stav zhorší, může vždy požádat o nové posouzení. Systém posuzování nároku je stejný jako posuzování pracovního potenciálu. To znamená, že proti rozhodnutí se může odvolat a pokud u odvolání neuspěje, může se obrátit na právního ochránce práv osob se zdravotním postižením.

 

Rozdílná péče je poskytována lidem starším 65 let. Mají starobní důchod a případně důchod z důchodového připojištění, a proto řadu podpor určených pro osoby se zdravotním postižením nemohou čerpat. Mohou využívat speciální dopravu pro osoby se zdravotním postižením. U starších lidí je pořád ještě velká skupina válečných poškozenců, kteří jsou zabezpečeni zvláštními důchody, proto je logické, že nejsou v systému určeném pro osoby se zdravotním postižním.

 

Je vidět, že rakouský systém péče o osoby se zdravotním postižením je značně jiný. Především v oblasti podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením je nepochybně pro nás inspirující.