sociální fobie

Zdravím pane Kráso ráda bych se vás zeptala zda má smysl požádat o PnP na duševní onemocnění? Trpím silnou sociální fobii následkem sex.zneužívání v dětství a posttraumatickou poruchou.Od podzimu nejsem schopná vycházet z bytu bez doprovodu manžela nebo přítelkyně a i přesto, že se snažím bojovat s fobii alespoň v doprovodu tak bohužel je to pro všechny těžké.Bohužel i v doprovodu,nedokáži komunikovat s lidmi, když se ke mě někdo přiblíží byť by chtěl jen projít,tak já v tom okamžiku se dostanu do tzv.šokového stavu, kdy nejsem schopná se pohnout,v klidu dýchat,zvednout hlavu no prostě cokoliv.Je to pro všechny hodně těžké a manžela to omezuje v hledání práce.Momentálně je to se mnou tak špatné, že jsem souhlasila s psychiatrickou léčebnou s nadějí,že alespoň se smířím-připustím s zhoršením onemocnění.Trošku jsem se asi zamotala,ale rodinu zajímá zda má cenu žádat o PnP v takovém případě,kdy nedokáži bez pomoci vyjít z bytu,komunikovat s lidmi osobně ani mobilně,v mnoha dalších věcech jsem prý také omezená,jelikož jsem neustále unavená z důvodů snahy bojovat se strachem.děkuji