Snížení stupně na péči

Vážený pane Slavíku,

doporučuji Vám, aby Vaše matka podala správní žalobu. Ta se podává ke krajskému soudu, v této věci se neplatí poplatky a nemusí Vás zastupovat advokát. Takže náklady nejsou. Smyslem žaloby je prokázat, že posuzující orgán nevzal, při svém rozhodování, v úvahu všechny okolnosti. Čili správní soud nerozhoduje o stupni PnP, ale může vrátit věc k novému posouzení. Posílám Vám vzor správní žaloby.

S pozdravem Václav Krása

Vážený pane,

rád jsem Vám poradil, a pokud budete opět potřebovat mojí radu, můžete se na mě kdykoliv obrátit s dotazem. Dovoluji si Vás poprosit také o pomoc. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, jejíž jsem předsedou, se neustálým snižováním státní podpory, dostala do velmi složité finanční situace. Má povolenou sbírku. Pokud byste mohl Vy osobně, nebo někdo z Vašich blízkých přispět jakoukoliv částkou na tento sbírkový účet, velmi by nám to pomohlo při další důsledné obhajobě práv a zájmů osob se zdravotním postižením a jejich blízkých.

Číslo účtu je: 248896031 / 0300. Podrobnosti ke sbírce najdete na webu www.nrzp.cz. Předem Vám děkuji za Vaši snahu nám pomoci.

Krajský soud

Adresa:

 Žalobce:  Zdena Namíchnutá bytem Vymyšlená 41/129, 142 00 Praha 4

 Žalovaný Krajský úřad Prahy Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha Staré město.

 Věc: Žaloba proti rozhodnutí o snížení příspěvku na péči.

 Dvojmo

 I. Rozhodnutím č.j. MHMP ze dne…… potvrdil Magistrát hlavního města Prahy odbor Sociální péče a zdravotnictví rozhodnutí úřadu městské části Prahy 4 ze dne … č.j. .., kterým byl  snížen příspěvek na péči z 9 000 Kč na 5 000 Kč měsíčně ode dne 1. 2. 2010. Obě rozhodnutí považuji za rozhodnutí vydaná na základě neúplně zjištěného skutkového stavu a v rozporu s odbornými lékařskými nálezy. Při rozhodování došlo k porušení § 9 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a § 1 , vyhl. č. 505/2006 Sb. v platném znění ve vazbě na přílohu č. 1.

To dokazují následující skutečnosti:

Jak vyplývá z lékařských zpráv můj syn trpí ………………i.

Důkazy:          1) Lékařská zpráva MUDr. … ze dne …

2) Lékařská zpráva MUDr. z fakultní nemocnice

3) Výslech účastníků s výhradou dalších důkazů

II. Magistrát hlavního města Prahy vycházel při svém rozhodnutí ze stanoviska posudkové komise MPSV podle, které nezvládá můj syn z tyto z výčtu 10 ucelených a věcně souvisejících oblastí každodenního života člověka:

Vybrat které oblasti nezvládá

zdravotní stav se posuzuje v těchto 10 základních životních potřeb:

• mobilita
• orientace
• komunikace
• stravování
• oblékání a obouvání
• tělesná hygiena
• výkon fyziologické potřeby
• péče o zdraví
• osobní aktivity
• péče o domácnost

III. Z výše uvedeného výčtu vyplývá, že PK MPSV zohlednila při posuzování schopnosti zvládat úkony pouze …………….. Na omezení vyplývající z tělesného postižení a nebyl vzat zřetel, přestože je v podkladových lékařských zprávách tato skutečnost konstatována.

Důkazy:          1) rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy č.j. ….ze dne ..2010.

2) Podklad pro rozhodnutí č.j. MHMP …. ze dne ... 2010.

3) Vyjádření žalobkyně k podkladům pro rozhodnutí v nichž uvádí některé další úkony, které syn není schopen ve smyslu stanovených kritérií zvládat.

IV. Ani jeden z rozhodujících orgánů, ani posudkový lékař a posudková komise, na základě jejichž posudku bylo rozhodováno se nezabýval skutečností, že ……………………………………….

Důkazy:          Rozhodnutí ………

V.  V důsledku postižení končetin syn nemá tyto další schopností zvládat základní životní potřeby :

Vybrat co z toho nezvládá

Vyhláška č. 505/2006 Sb.

kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

Příloha 1

Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby

a) Mobilita:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových.

b) Orientace:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat.

c) Komunikace:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky.

d) Stravování:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim.

e) Oblékání a obouvání:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.

f) Tělesná hygiena:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna použít hygienické zařízení, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se.

g) Výkon fyziologické potřeby:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna včas používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky.

h) Péče o zdraví:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné léky, pomůcky.

i) Osobní aktivity:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovat do vztahů s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti.

j) Péče o domácnost:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat pořádek.