Příspěvek na péči

Dobrý den, obracím se na Vás s následujícím problémy. Maminka je po CMP ochrnuta na levou polovinu těla a tatínek má parkinsonovu chorobu v pokročilém stádiu - oba věk 75 a 79 let. Po CMP jsem řešila, jak dál. Koupili jsme jim byt v přízemí, předělali na bezbariérový na vlastní náklady, protože revizní lékářka opakovaně příspěvek zamítla a dokazovat dokazovatelné, že ani jeden do vanny nevejde, nemělo smysl. Velký problém nastal, když v 3patrovém domě žili ještě 2 postižení a jednomu z nich bylo dovoleno a proplaceno vybudování zdviže pro vozíčkáře. Tento však to chtěl ostatním 2 půjčovat za 30 Kč za 1 jízdu. Na sociálním odboru MěÚ a pak i na právní poradně v Brně mi bylo sděleno, že toto vskutku požadovat může, protože je zdviž jeho dle rozhodnutí MěÚ a za propjčení může žádat i tuto cenu. Prý si mám spočítat, kolik by mne stála služba, kdybych chtěla maminku nechat snášet. Pak mi bylo navrženo, ať si necháme vybudovat výtah přes balkon, nebo sjezd po zábradlí. Jenže v domě další zařízení nechtěli a nepovolili to. Máme používat to co je a dohodnout se. Zajímalo by mne, zda nelze v zákoně zakotvit, že pokud je již zdviž v domě vybudována, aby ji mohli používat i další postižení, kteří k ní budou mít klíče a podílelí se na nákladech skutečných. Dle firmy, která zdviž montovala stojí 1 jízda 0,45 hal. a pak náklady s revizemi a případnými opravami. To však zdaleka nedosahuje ceny 30 Kč za 1 jízdu. A tento člověk rovněž nehradil náklady na zdviž ve výši 760 000 Kč, ale úřad. Proč mrhat penězi a budovat něco méně dokonalého, kde již vhodné zařízení je vybudováno? To je dostaz 1. 2. Zůstatla jsem s rodiči doma, docházela k nim denně a starala se jak nejlépe to šlo. Jejich stav však se značně zhoršil, hlavně u otce a v době, kdy jsem šla nakoupit či v noci, kdy jsem byla domu u rodiny tak začali padat a hrozilo další nebezpečí, že si něco polámou. Kromě toho otec začal mít halucinace ap. takže na doporučení neurologa a obv.lékaře jsme hledali umístění v domově. Toto je v dnešní době velký problém, čekací lhůtě jsou 3-5 let a mnozí se toho nedožijí. Nakonec se rodiče porařilo umístit v domově s pečovatelskou službou a tam přechází rovněž celý příspěvek na péči (oba po 8000) + náklady za služby, ubytování a stravu. Celkem platí vč. příspěvku domovu 31-32 tisíc. Jedná se oto, že když jsem s něma byla doma, z příspěvku jsem jednak žila já, ale platili jsem ještě paní, co chodila dle stavu s rodiči 2-5x týdně ven, já jsem s něma rovněž chodila několikrtá týdně pří. jsem je vozila na rehabilitace a kromě toho ještě chodázeli sestry s charity na ošetřovatelkou rehabilitaci. Jedná se o to, že v domově jim vezmou celý příspěvek, ale nezajistí jim v dostatečném množství jak trénovaní chůze, tak ani ošetřovatelskou rehabilitaci, protože seste je nedostatek a nestíhají všechny klienty. Jak jsem se bavila i s jinýma lidma, kteří mají rodinné příslušníky v obdobných zařízeních, je to všude stejné. Sester je málo a nemají čas. Máme si zaplatit ze svého někoho, kdo tam bude docházet. Pokud však celý příspěvek na péči jde domovu, nemělo by být i v zákoně stanoveno, co vše musí za to domov poskytnout? Takto je to lehce zneužívatelné. Peníze seberou ale statečnou péči a ošetřovatelskou rehabilitaci nezajistí. Já jsem sehnala rehab. sestru na mat.dovolené, co mi bude za rodiči jednou týdně dojíždět, ale to platím z vlastích peněz a proč, když domov dostane celý příspěvek, kromě nákladů na služby,ubytování a stravu, kterou rodiče platí z důchodu a z důchodu jim vlastně skoro nic nezbyde, takže i na léky je třeba pak doplácet? Navrhuji, aby do zákona bylo zabudováno přesně, co domovy z příspěvek na péči musí klientům poskytnout. Jinak se z lidí, kteří došli sami alespoň na záchod, stanou úplní ležáci. 8000 na osobu je dle mého názoru dostatečná částka, aby domovy lidem zajistili ošetřovatelskou rehablitaci a snažili se, aby klienti byli co jak nejdéle alespoň částečně samostatní! Děkuji za odpověď EVa Kubinská
 
Kubinská Eva

Vážená paní Kubinská,
nejprve k problému s výtahem. Považuji za absurdní, aby soukromá osoba vybírala za používání zdviže v domě, který pravděpodobně je nájemní a majitelem není onen vozíčkář. MÚ zřejmě nechtěl mít problémy a tak proplatil vybudování zdviže a tvrdí, že zdviž je majetkem toho vozíčkáře, což je nesmysl, protože kdyby se vozíčkář odstěhoval, tak výtah samozřejmě zůstane v domě. Poplatky mají pravděpodobně uhradit náklady na el. energii, revize a případné opravy. Domnívám se, že správný postup je takový, že správcem výtahu by měl být majitel domu. Pokud je jím MÚ tak by měl spravovat provoz výtahu a vybírat poměrnou část na provozní náklady. Pokud soukromá osoba vybíra poplatky, měly by se objevit i v daňovém přiznání apod. Domnívám se, že byste opět měla jednat s MÚ a vysvětlit jim absurdnost situace. Je možné, že postupem MÚ není porušen žádný právní předpis, ale jeho postup neodpovída logice.
Pokud jde o druhou otázku je jednodušší. Domovy důchodců mají za povinnost zajišťovat i ošetřovatelské a rehabilitační zdravotnické úkony a tato činnost je jim proplácena z veřejného zdravotního pojištění. Pokud jsou Vaši rodiče v takovém zařízení musí být s ními sepsána smlouva o poskytování služeb, jinak jim nemůžou platit příspěvek na péči. Ve smlouvě je možné si domluvit různé služby. Doporučuji, abyste se především podívala na to, jak mají Vaše sepsané smlouvy.
S pozdravem Václav Krása