PNP

Dobrý den pane Kučero, 

pan předseda Mgr. Krása mi předal k vyřízení Váš dotaz. Podle něj soudím, že jste opatrovníkem dcery s omezenou svéprávností. (Podle nového občanského zákoníku již není možné osobu zcela zbavit svéprávnosti.) Bohužel neuvádíte, zda je Vaše dcera nezletilá, či nikoliv a v jakém rozsahu a při jakých úkonech je mezena na svéprávnosti. Dospělé osoby totiž mohou být i při omezení v nějakém rozsahu schopny samostatně právně jednat.

Tážete se na několik nezávislých okruhů problémů. Tedy problém účty při správě majetku Vaší dcery. Nová úprava opatrovnictví nastavila podmínky oproti minulosti jinak. Změny, o které Vám jde, včetně častějšího přezkoumávání trvání podmínek pro omezení svéprávnosti u každé osoby, byly iniciovány organizacemi hájícími lidská práva osob s mentálním, či duševním postižením, či omezením. Bohužel se ukazuje, že nová úprava působí značné problémy především rodičům či rodinám pečujícím o osobu s těžkou a neměnnou mentální retardací. Jejich péči dost komplikuje a obtěžuje je. Zákon, jeho aplikace a výklad ještě nejsou zcela „usazeny“. Zákon nemá ještě vypracovanou dostatečnou škálu judikátů, výklady nemají často potřebnou kvalitu, takže stále ještě vznikají nové nejasnosti a otázky. V případě správy majetku opatrovance samozřejmě vůbec není schůdné ukládat naprosto všechny účty od věcí, služeb, či jiných nutných nákladů, které jste z prostředků dcery zaplatili. Zvláště např. u jídla, kosmetiky, apod. to vůbec není reálné. Jde tedy o to doložit příslušnými účty pouze svým rozsahem výjimečné náklady. Od jaké částky se o takové jedná není možné paušalizovat. To může být v každé rodině jinak. Tudíž je to nutné posuzovat případ od případu. Zde je pro kontrolu a schválení především nutné sestavit jakousi ekonomickou rozvahu, kde jsou na jedné straně uvedeny příjmy opatrovance a na druhé straně jeho výlohy. Pokud by se příjmy překrývaly, je nutné doložit úspory. Tyto částky by se měly krýt. Je nutné mít na paměti, že příp. příspěvek na péči nesmí osoba pobírající PnP použít na nic jiného, než na péči o ni. Proto tento příspěvek se musí krýt s rozsahem poskytnuté asistence. Nebo musí být vykázáno více asistence, než jaká je výše příspěvku. Je logické, že opatrovanec musí částečně krýt i náklady na domácnost, proto je potřeba rozpočítat tyto celkové náklady domácnosti na počet jejích členů a díl připadají na něj započíst do nákladů. Vše se zpracovává formou celkové rozvahy a k ní se přikládají pouze účty na pořízení nákladnějších věcí, které jsou v rozvaze zmíněny.

Pokud je automobil pořízen z příspěvku na zvláštní pomůcku motorové vozidlo, auto musí být majetkem žadatele o příspěvek. Je to správné opatření. Protože zvláště v případě rozvodu manželů z nichž je buď jeden opatrovníkem handicapovaného člena domácnosti, nebo oba jsou rodiči postiženého dítěte, dříve velmi často, při vypořádání SJM, postižený člen domácnosti o automobil přišel. Dnes, tímto opatřením, není automobil součástí SJM. I náklady na tento automobil jdou za jeho majitelem, tedy postiženou osobou, která byla žadatelem o příspěvek. Pokud je hradí i další členové domácnosti (příjmy postiženého nestačí), nebo ze stejného důvodu se na pořizovací ceně auta též podílí, lze mít za to, že tyto finance jsou protiváhou za užívání auta i jinými členy domácnosti. Zákon zde bohužel neumožňuje spoluvlastnictví auta. Je to však ku prospěchu věci a to především z výše uvedeného důvodu. Pokud nejde o rozvod, ekonomické podíly členů domácnosti na takovém autě nejsou vůbec důležité. Výtěžek z případného prodeje takového auta většinou slouží jako úhrada části ceny za nový automobil. Pokud se nové auto nenakupuje, je prodejní cena vlastnictvím handicapované osoby.

Tato nová opatření, ohledně ukládání účtů, platí s účinností nového občanského zákoníku, tedy od ledna 2014. Od této doby byste měl ukládat účty. Neznalost zákona bohužel neomlouvá. Pokud jste však přebíral Listinu opatrovníka až v roce 2015, mám za to, že od této chvíle na Vás tuto zásadu lze spravedlivě požadovat, neboť jste s ní byl též výslovně seznámen.

Je naprosto nepochybné, že nový občanský zákoník přinesl mnoho nejasností a absencí výkladů k mnoha jeho ustanovením, spoustu nepřesností včetně vyloženě nevhodných úprav v mnoha oblastech života. Je nepochybné, že problematika omezování svéprávnosti osob, opatrovnictví a dalších podpůrných opatření u těchto osob je jednou z nejhůře aplikovatelných pasáží celého zákoníku. Proto je už dlouhou dobu vyvíjen z mnoha stran tlak (především od organizací hájících zájmy postižených osob) na vypracování speciálního, velmi podrobného zákona, který by přesně tuto problematiku, bez všech pochybností, upravil. Jestli se však tuto snahu podaří dovést ke zdárnému konci dnes není, bohužel, ani zdaleka jasné.

JUDr. Zdeněk Žižka
Legislativní odbor NRZP ČR
specialista na zdravotnickou problematiku