spoluvlastnictví vozidla pořízeného z příspěvku na auto

Dobrý den paní Kahunová, 

pan předseda Mgr. Krása mi předal k vyřízení Váš dotaz. Odpověď na něj však není vůbec jednoduchá, neboť je velmi netradiční a specifický. Sdělujete, že v minulosti obdržel příspěvek na zakoupení motorového vozidla Váš dědeček i dcera. Předpokládám, že se tak stalo ještě dle vyhlášky č. 182/1991 Sb., kde byly příspěvky na zakoupení motorového vozidla koncipovány zcela jiným způsobem, než je tomu v současnosti. Nyní tento příspěvek řeší zákon č. 329/2011 Sb. zcela odlišně. V minulosti totiž žádali o příspěvek na zakoupení motorového vozidla pro nezletilé handicapované dítě jeho rodiče a vozidlo bylo tudíž jejich vlastnictvím (nikoliv samotného nezl. dítěte) a bylo registrováno na ně. Současný zákon je ale koncipován odlišně a stanoví, že žadatelem o příspěvek je samotné nezletilé dítě (nikoliv již jeho rodiče, jako dříve). Proto z této situace vyplývá odlišný právní režim zakoupení vozidla, jeho vlastnictví a registrace.

V případě, že dnes žádáte, jako rodiče, o příspěvek na zakoupení motorového vozidla pro své handicapované dítě, jste z pohledu zákona tzv. „v kolizi“ a tudíž tento nákup vždy musí schválit opatrovnický soud. To se v praxi provádí tak, že se na Vám místně příslušný soud podá návrh na schválení zakoupení motorového vozidla Vaším nezletilým dítětem. Návrh musí obsahovat jméno a příjmení Vaší dcery, datum jejího narození, její bydliště a v případě, že je již u soudu na ni veden opatrovnický spis, tak je dobré připojit číslo jednací tohoto spisu. Vzhledem k tomu, že je Vaše dcera prakticky plně omezena na svéprávnosti, předpokládám, že má stanoveného opatrovníka, jímž budete pravděpodobně Vy nebo Váš druh. Zde bylo vedeno u soudu řízení, pro které byl založen spis, který má své číslo jednací. Toto číslo najdete na každém rozhodnutí soudu, nebo i na obyčejném sdělení od soudu.

K tomuto návrhu na schválení koupě motorového vozidla je nutné přiložit několik příloh. Jedná se buď o tzv. „proformafakturu“, (to je faktura, která se sice neplatí, ale je na ní uveden prodejce automobilu, kupující, značka a typ automobilu, který chcete koupit, předpokládaná cena tohoto automobilu a časově ohraničená platnost této ceny). Pokud nepřiložíte tuto proformafakturu, je nutné návrh na schválení koupě doložit soudu návrhem kupní smlouvy na konkrétní vybrané vozidlo u předem vybraného prodejce. Jde o běžnou kupní smlouvu, která bude zatím podepsána pouze prodejcem, nikoli kupujícím (jde o „návrh“). Z tohoto návrhu smlouvy bude rovněž vyplývat vše, co uvádím výše. Teprve po přivolení soudu k nákupu vozidla (pravomocným rozhodnutím) je možné přiznaný příspěvek na zakoupení motorového vozidla využít k samotnému nákupu automobilu. Tento postup je nyní poměrně zdlouhavý a u některých soudů může trvat i déle než půl roku. Je nutno dodat, že praxe soudů zde není jednotná a u některých soudů je nutné žádat i o schválení žádosti o příspěvek a o schválení zápisu vozidla do registru.

Pokud hodláte podat stejnou žádost o příspěvek i v případě Vašeho dědečka, tak zde může být situace naprosto stejná. A to v případě, že Váš dědeček je po mozkové mrtvici natolik mentálně postižený, že jej bylo nutné rovněž omezit na jeho svéprávnosti. To znamená, že má soudem stanoveného opatrovníka. V případě, že plně svéprávný není, i zde bude, s velkou pravděpodobností nutno požádat stejný soud o stejné přivolení k nákupu motorového vozidla. Tuto agendu musí samozřejmě zajistit opatrovník Vašeho dědečka. Není-li ovšem Váš dědeček omezen na svéprávnosti a tudíž je plně svéprávný, není třeba žádat soud o schválení nákupu vozidla. Automobil v takovém případě může dědeček kupovat z poskytnutého příspěvku na zakoupení motorového vozidla sám (tedy s Vaší neformální pomocí).

Vrátím-li se ale k Vaší otázce, tak je nejdříve asi potřeba zvážit, zda se Vám vyplatí tato organizačně velmi náročná transakce. Tedy dvě žádosti, z nichž minimálně jedna (ale možná že obě – neposkytujete mi přesnou informaci) bude vyžadovat souhlas soudu s nákupem vozidla. Aktuální znění zákona sice nezakazuje možnost poskytnutí příspěvku na zakoupení motorového vozidla dvěma žadatelům na jedno společné vozidlo, ale podmínkou v zákoně zakotvenou je, že úspěšný žadatel/-é, který příspěvek obdrží, bude vlastníkem vozidla minimálně po dobu nyní již 10 let. (Tedy nikoliv provozovatelem.) Po tuto dobu nemůže ani jeden ze spoluvlastníků svůj podíl na vozidle prodat, či darovat, jinak by musel vrátit poměrnou část příspěvku za roky, kdy již nebude vlastníkem automobilu. Samotný nákup a vlastnictví lze zajistit poměrně jednoduše tak, že prodejce vozidla sepíše kupní smlouvu na zakupované vozidlo, kde na straně kupujících budou uvedeni společně oba dva žadatelé o příspěvek, s tím, že kupní cena bude hrazena pomocí obou poskytnutých příspěvků a případného doplatku ceny vozidla.

Podstatně horší situace je však s registrací vozidla do registru vozidel. Samotný zákon vůbec neumožňuje registrovat jedno vozidlo na dva spolumajitele současně. Umožňuje ho pouze registrovat na jednoho faktického spoluvlastníka (dle smlouvy) jako na vlastníka vozidla a druhého faktického spoluvlastníka jako provozovatele vozidla. Bohužel, z pohledu zákona provozovatel není totéž, co vlastník. Proto bych Vám zde vřele doporučil zjistit na samotném Úřadu práce, kde žádáte o příspěvky, zda by pro něj, jako poskytovatele obou příspěvků, stačilo společně zakoupený automobil registrovat pouze na jednoho ze spoluvlastníků (příjemců příspěvků) a druhého evidovat jako provozovatele. Zda by tím podmínka vlastnictví vozidla, stanovená zákonem, zůstala zachována. Samotná registrace totiž žádné nároky týkající se vlastnictví vozidla nezakládá, má pouze evidenční funkci a tudíž by mohla být tato varianta možná. Přestože má však registrace pouze tuto funkci, je dnes povinností vlastníka zakoupené vozidlo přihlásit nejpozději do 8 dní do registru, jinak mu hrozí velmi výrazná pokuta!

Z pohledu toho, že je administrativně toto řešení příspěvků a nákupu velmi náročné a komplikované, vřele Vám doporučuji předtím, než se pro takovou akci rozhodnete, pokusit se zjistit si aktuální situaci na Vašem Úřadu práce. A to především z toho pohledu, zda se Vám vůbec vyplatí podat dvě žádosti na jedno společné vozidlo, nebo je lepší podat žádost pouze za jednu osobu. U dvou takovýchto žádostí se totiž lehko může stát, že žadatelé obdrží, každý z nich, pouze polovinu té výše příspěvku, kterou by obdržel pouze jeden z žadatelů samostatně. A to především proto, že se jedná o společný nákup jednoho vozidla. V takovém případě by tedy nastalo to, že byste měli pouze dvojí administrativu a součet dvou výsledných příspěvků by byl zcela shodný s výší příspěvku jednoho samostatného žadatele. Zároveň je potřeba zjistit na Úřadu práce, zda v případě společného nákupu stačí zapsat vozidlo pouze na jednoho kupujícího jako vlastníka vozidla a druhého kupujícího jako provozovatele vozidla. Zda v tomto případě bude naplněna litera zákona a vlastnictví vozidla takto bude oběma žadatelům na Úřadu práce evidováno. Samozřejmě za předpokladu uzavření výše zmíněné kupní smlouvy, kde budou jako kupující uvedeni oba žadatelé o příspěvek.

Každé z řešení nákupu má své klady ale i zápory. V případě, že by bylo vozidlo zakoupeno (byť i napůl) na Vašeho dědečka, velmi by hrozilo, že po jeho smrti (s ohledem na jeho věk je nutné s touto variantou počítat) by se jeho podíl na vozidle (nebo celé vozidlo, pokud by bylo zakoupeno pouze na něj) stalo součástí dědictví po něm. Nevím, kdo přichází v úvahu jako jeho zákonný dědic, ale snadno by se mohlo stát, že takové vozidlo bude mít mnoho spoluvlastníků (případných dědiců), kteří by měli k automobilu dispoziční právo dle výše svého dědického podílu. To v případě, že by se dědici nedohodli, že jeho podíl na autě, který bude součástí dědictví, připadne pouze jednomu z nich. To by mohlo značně zkomplikovat užívání vozidla Vaší handicapovanou dcerou. Velmi snadno by mohla nastat situace, kdy byste byli nuceni vyplatit dědicům jejich dědické podíly na zmíněném automobilu v penězích. Příp. úmrtí Vašeho dědečka by však znamenalo i to, že pokud by byl výhradním vlastníkem automobilu pořízeného z příspěvku, Vaše dcera by mohla obratem, po jeho smrti, požádat o nový příspěvek pro sebe. Vozidlo po dědečkovi by zůstalo dědicům bez povinnosti vracet jakoukoliv část vyplaceného příspěvku.

Nákup a registrace vozidla výhradně, nebo i částečně na Vaši dceru by znamenala situaci, že pokud byste jako opatrovnice chtěla s vozidlem jakkoliv disponovat (prodat ho, darovat apod.) musela byste tak činit jménem dcery a požádat zároveň o souhlas soudu s touto transakcí.

Pokud mám odpovědět na to, na koho by mělo být vozidlo registrováno při společném nákupu jednoho vozidla ze dvou poskytnutých příspěvků, tak to bych nechal výhradně na požadavcích Úřadu práce. Samotná registrace je totiž pouze evidenční záležitostí a o faktickém vlastnictví vozidla příliš nevypovídá. Samotné vlastnictví by bylo zakotveno ve zmíněné kupní smlouvě, kterou by sepsal prodejce s oběma kupujícími.

Zde je nutno zvlášť vyzdvihnout případný problém s vrácením DPH z automobilu, který byl zakoupen za pomoci příspěvku. Zde není vůbec jasné, kdo z případných dvou spolumajitelů by měl žádat o vrácení daně. Zda by měli žádat oba spolumajitelé (každý o vrácení poloviny DPH), nebo zda jim takto nárok na vrácení DPH dle § 85, zákona o DPH zcela zaniká, neboť ani jednomu z nich nebylo dodáno jedno motorové vozidlo v období pěti let. Teoreticky by totiž každý z žadatelů měl pouze polovinu vozidla, nikoliv „jedno vozidlo“. Otázku na tento problém nebyl schopen zodpovědět ani Finanční úřad. Zde by bylo nutné vyžádat si závazné stanovisko Ministerstva financí ČR, jak v případě vrácení daně postupovat.

Nechám tedy plně na Vašem zvážení, zda požádáte o dva samostatné příspěvky na jedno společné vozidlo s tím, že Vám bude hrozit, že na každou žádost obdržíte pouze polovinu výše příspěvku, kterou byste obdrželi v případě, že by žádal pouze jeden ze žadatelů, nebo zda požádá pouze jeden z nich. Z mého pohledu by byla druhá varianta výrazně organizačně méně náročná a mnohem snadnější. A to především v případě, že Váš dědeček není nikterak omezen na svéprávnosti. Promyslete si tedy dobře obě zvažované varianty a poté zvolte pro Vás tu optimální.

JUDr. Zdeněk Žižka
Legislativní odbor NRZP ČR
specialista na zdravotnickou problematiku