Konto pomoci

NRZP ČR zahájila činnost Konta pomoci www.kontopomoci.cz, na kterém shromažďuje finanční prostředky na podporu projektů, které pomáhají osobám se zdravotním postižením.

Na konto pomoci můžete přispět různými způsoby. Můžete poslat jednorázový dar na sbírkový účet č. 248896031/0300 u ČSOB. Můžete přispět i trvalým příkazem určité částky, a to opět na stejný účet nebo si stáhněte zdarma na Appstore nebo Google Play aplikaci SEJF, zaregistrujte se a pouhými 4 kliknutími přispějte na sbírkový účet Konto pomoci. Bližší podrobnosti najdete na webu www.kontopomoci.cz.

 

problematika uznávání invalidních důchodů.

Autor Adriana Dosedělová
Předmět problematika uznávání invalidních důchodů.
Dotaz

Dobrý večer,

Již podruhé k Vám směřuji svoji prosbu, a již teď děkuji za Vaše přínosné rady. Dnes se na Vás obracím  nejen s problémem ale i  pocitem Dona Quijota, který zápasí s větrnými mlýny. Po dnešním prožitku však přetekla sklenice mé trpělivosti a rozhodla jsem se, že to již nemíním déle tolerovat. 

Bohužel jsem narazila na zajímavý problém, nikde se nemohu dopídit informací, a proto tu vlastně jsem, s prosbou o ně. (proto vlastně píšu, abych Vás o ně poprosila)

A oč se jedná?

Není to poprvé, co se potýkám s neprofesionálním chováním  těch u komise...nejedná se o to, zda mi schválili, či neschváli..to by bylo na další kapitolu.. ale vadí mi,  jakým způsobem se k člověku chovají.

Jejich chování je nedůstojné, arogantní, jako by člověk byl největší blbec, špína a kdo ví co ještě. Vysloveně se tím ponížením baví, s potutelným úsměvem. Samozřejmě, že využívají technik těžko prokazatelných, tedy řeč těla, postoje, grimasy, výraz tváře, úškrny (úšklebky?), intonace hlasu apod.

Místo kultivovaného seznámení s posudkem, jelikož přeci o nic jiného nejde, je člověk  z pozice "poloboha", (a  nejen já,  ale dokonce i lékaři, kteří za nimi posílají pacienty,  mají tento neblahý dojem), ponižován, tahají z něj nepotřebné informace, snaží se jej zmanipulovat do pozice, která se jim hodí...

Je přeci nemyslitelné porcovat jednu nemoc na kousíčky a její příznaky označovat za samostatné diagnózy, z nichž si vybere pouze jednu!. Ano samozřejmě, posuzuje se jedna nemoc, k těm dalším se dávají maximálně přiklánějící se procenta, avšak pokud zde má jednu vážnou nemoc, která způsobuje na příklad,  a teď budu střílet:  crohna, nefunkčnost nadledvinek a špatný zrak, tak si nemohu vybrat pouze oči, když dle vyjádření několika lékařů jsou tyto jindy samostatné diagnózy u dotyčného pouhými příznaky nemoci Abcyz.

A o co víc.. je nemyslitelné manipulovat s člověkem a chtít, aby si z celého rozsáhlého souboru, který se prolíná, probíhá najednou a je trvalý , ale má fáze,  vybral jen ten jeden jediný... vždyť jeho hlavním příznakem je ta nemoc, která způsobuje ty jinak samostatné diagnózy,  z nichž jen s jedinou  má jeden člověk dost co dělat,  co pak, když se mu jich nasbírá díky jediné vážné poruše třeba dvacet...? Proč to po něm komise chce, když je vše rozhodnuto? Proč místo toho raději  nevysvětlí, jak k rozhodnutí dospěli?

Pokud se člověk snaží dopídit z vlastní iniciativy, podle čeho je posuzován a jak dospěli k závěru, šokovaně  zjistí, že buď  snad dokonce posuzovali podle kohosi jiného,  anebo dodané zprávy absolutně nečetli.  Ten,  který má přednést rozhodnutí,  si ani před započetím své  práce neudělá patřičné poznámky, pokud si vše podstatné nepamatuje (ostatně jak je zvykem u lidí, kteří chystají podklady do práce, na jednání apod.). Takže pokud by šlo o profesionální přístup, měl by si každý z nich před započetím práce projít dotyčných deset složek, aby aspoň paušálně věděli,  o co jde...

To nemluvím o tom, že je jedním vzorkem ze všech těch, kteří o Vás rozhodovali... jak to vypadalo, jak mohli rozhodovat, když si plete pojmy a dojmy? Jak mohl posuzovat, když ve skutečnosti,  neví absolutně nic? Co si mám myslet o člověku, který na této pozici má mít praxi a vzdělání a plete si autoimunitní proces s imunodeficitem? Co si myslet o člověku, který vám řekne, že jste stabilizovaný, a pak vám přečte nahlas zprávu lékaře, kde se tvrdí,  že je člověk v ohrožení života a doporučuje se hospitalizace?  A nakonec není nic lepšího místo solidního odůvodnění reagovat slovy: „A vy mne budete jako zkoušet?“

Ne, posuzovaný chce pouze znát  vysvětlení a pokud mu je nesdělí sami, samozřejmě se zeptá. Pokud mu někdo řekne, že k tomu došli na podkladu zpráv,  v nichž je ve všech psáno, jak moc je stabilizovaný a bez problémů, chce je vidět... logické, že? A to, že je pak konečně komise poprvé  v životě uvidí,  není přeci problém posuzovaného.  A zjistí-li komise,  že se právě veřejně ztrapnila a to ještě před svědky (manžel), tak to bych posuzovala jako obstojný průšvih.

Nicméně, kdo je v pozici poloboha, pro toho není nic jednoduššího, než  zahrát onu roli:  „a basta,  já to tak řekl a tak to bude! Když chcete odvolejte se...“ Proč o tom neustále mluví? Nebylo by jednodušší a dokonce i ekonomičtější, kdyby dělali svou práci pořádně hned? 

Větou: "Vždyť když se to tak vezme, můžete být rádi, že žijete, je vidět, že to není tak špatný, potěšte se... ještě žijete, klidně byste nemuseli....(s tou diagnózou)." Celé divadelní představení vyvrcholí.

Jinak řečeno, jak rychle dorazíme člověka, který odhalil pochybení. Však na mne nikdo nemá, já jsem nezranitelný, já rozhoduju o osudu a nikdo si na mne netroufne. Mám-li být upřímná, zamítavé stanovisko komise nebylo tím, co mě rozzlobilo nejvíce,  ale právě povýšený postoj, liknavost,neprofesionalita  a arogance mě dnes dokonale dorazily. Vůbec jsem se nic kloudného nedozvěděla, natož aby se vůbec někdo zabýval profesní problematikou, na kterou by od Nového roku mělo být kladen ještě větší zřetel, stejně jako na komplexnost.

Už mne takovéto jednání nebaví, ba co více unavuje mě,  nesouhlasím s podobným zacházením. . Vzhledem k tomu, že jsem navíc zdravotní sestrou, která pracovala v průběhu celé mateřské dovolené a rozhodně nejsem "blbá", tak mne takovéto ponižující a povýšenecké jednání víc než pobuřuje.

Rozhodla jsem se proto podat stížnost. Nevím,  jestli to bude mít nějaký efekt, jen rozhodně již odmítám mít ruce složené v klíně a nechávat růst jejich sebevědomí a pocit moci nad osudem všech lidí. Nemíním tolerovat jejich neprofesionální chování. Myslím si, že i negativní odpověď se dá prezentovat  s jistou důstojností k dotyčnému. Jen bohužel nevím, kam napsat, na koho kompetentního se obrátit, veškeré kontakty jsou excelentně zamaskované, jména, adresy ....

Neporadil byste mi,  prosím?

Děkuji.

A ještě bych se ráda zeptala, zda nevíte,  jaký je postup při odvolávání, kam až se dá odvolat a zda mohu být účastna přímo rozhodování komise, když se jedná o nějaký atypický příklad. Jaké mají lhůty pro odpovědi? 

(Pokud bude potřebné, info o svém stavu dodám, od poslední konzultace se to mnohem více rozvinulo - pointa však zůstává, komplikované, rozjeté, mnoho, neléčitelné, absurdní, nezastavitelné)

Omlouvám se za román a děkuji předem za Vaši odpověď.

S pozdravem

Adriana Dosedělová

 

Odpověd na dotaz:

Vážená paní Dosedělová,

 

dostávám bohužel mnoho takových stížností. Místo kam si můžete stěžovat je Odbor posudkové služby na MPSV ČR. Doporučuji Vám stížnost adresovat na MUDr. Rostislav Čevela, ředitel odboru posudkové služby, Podskalská 19, 120 00 Praha 2. Můžete se mu ve stížnosti zmínit, že jste celou věc se mnou konzultovala. Pokud nesouhlasíte s rozhodnutím komise ve věci ID, tak se nepodává odvolání, ale je tento postup.

Od 1. ledna 2010 mohou žadatelé o důchod podat proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení námitky. Až dosud bylo rozhodnutí ČSSZ konečné a jedinou možnost obrany představovala soudní cesta. Podání námitek však není zcela bez úskalí. Pokud žadatel námitky neuplatní, nemůže se později obrátit na soud a žádat soudní přezkum rozhodnutí ČSSZ. Soud by takovou žádost odmítl s odůvodněním, že žadatel nevyčerpal všechny možnosti obrany. Lhůta pro podání námitek také není příliš dlouhá – námitka musí být uplatněna do 30ti dnů od doručení rozhodnutí o důchodu a žadatel ji musí zaslat přímo ČSSZ. Pokud ji omylem zašle soudu, nikoli ČSSZ, riskuje, že 30ti denní lhůta uplyne marně. Soud totiž nemá povinnost postoupit omylem doručenou námitku správnému adresátovi. Po uplynutí lhůty už není šance na jakoukoli změnu. Námitka se podává na ČSSZ, a to prostřednictvím OSSZ. Domnívám se, že je lepší podat námitku prostřednictvím OSSZ, protože ČSSZ se stejně obrátí na OSSZ o informace. Takže to znamená, že adresovat námitku budete na ČSSZ, ale podáte ji na OSSZ. Upozorňuji Vás ještě, že námitka nemá odkladný účinek, to znamená, že důchod Vám bude odebrán. Pokud námitka bude přijata, případně budete se dále soudit a vyhrajete, tak Vám důchod bude zpětně vyplacen.

S pozdravem Václav Krása