zadost o ZTP-P

Dobry den.Nemyslela jsem ze budu o tom psat,no jsem tak smutna a  ,,unavena,,  z toho se deje kolem nas. Zdravi a bohati lide rozhoduji tom,co bude s nama-pro spolecnost nepohodlnyma lidmi.Je to neskutecne smutne,co bude s tolika rodinama?  Ja jsem byla na LPK, kde mi priznali po roku PID. Pred rokem mi priznali jenom CID,protoze p.doktorka vubec nevedela o jakou dg. se jedna.A nejak ji nezajimalo,ze jsem na voziku,pry jsem mela  ,,hubenou,,  lekarskou slozku. Letos si to -nastesti pro me overila u me neurolozky.Ta mi to s uzasem rekla, ze ji volala doktorka z LPK a vubec nemela ani potuchy,co mi vlastne je..  Alespon to. Pak se me  LPK zeptala, jestli mam prukazku ZTP-P. Tak jsem ji rekla, ze mi ji nepriznali ani po odvolani.Byla z toho zaskocena a prekvapena a ptala se,jestli me videli. Samozrejme ze ne.Tak jenom skonstatovala ,at pockam a podam novou zadost,ze je to vlastne jedno,protoze mam prukaz ZTP, a to staci,aby jsme mohli parkovat na vyhrazenem miste. Ale ono to jedno neni ! Tu nejde o prukazku, o penize... Tady jde o pristup k cloveku ! Pokazde ,kdyz jedeme na socialku,tak ke me pristupuji,jakoby kazdy prispevek vyplaceli ze sveho. Citim se jako ubohej zebrak.Po kazde navsteve mam rozhozenou psychiku.   Do 38 roku sveho zivota jsem pracovala,na jedne ruce muzu pocitat,kolikrat jsem byla nemocna. Hold,po porodu jsem zustala  mene pohybliva,ted jsem na voziku a bez pomoci neudelam nic.  Proc ale se mam potkavat s takovym chovanim? Vzdyt ti lide meji diky nam  ,,neschopnym,,  zamestnani.Meli by byt tady pro nas, a ne chovat se tak, ze nam vlastne udelaji  ,,milost,,  ze s nama komunikuji- i kdyz s pohrdanim a ironii.    Omlouvam se, ale uz to muselo ze me ven.  Vam, pane Kraso moc dekuji, ze za nas bojujete. Preji Vam hodne sil,pevne nervy.  A dodatecne vsechno nejlepsi k svatku- posilam velikou kytici podekovani a ucty.
 
Jana

Vážená paní jano,

děkuji Vám za přání a povzbuzení. Jsem však velmi rád, že se u Vás nakonec vše v dobré obrátilo, že Vám byl přiznán ID III. stuoně a snad obdržíte i průkazku ZTP/P. Souhlasím s Vámi, že způsob chování jednotlivých posudkových lékařů či pracovníků, kteří rozhodují o dávkách je velmi zvláštní. Místo aby pomáhali, proto jsou také placeni, tak se chovají, jako kdyby je taková věc nemohla dostihnout. Změna myšlení je dlouhodobý proces a vždy se najdou arogantní a necitliví lidé. Je pořeba být na to připraven, nic jiného nezbývá.

S pozdravem Václav Krása