Valorizace nemoci s povolání

Mám přiznanou nemoc s povolání a v posledních letech neproběhla žádná valorizace. K ČID mi Pojišťovna doplácí rozdíl příjmu. Při každém malém navýšení důchodu mi Pojišťovna o tuto částku doplatek pokrátí. Takže můj příjem zůstává stejný jako po přidání. Chystá se od 1/2017 valorizace nemocí s povolání a v jaké rozsahu. Dále se chci zeptat jestli mám nárok na odškodné které bylo vládou upraveno v 10/2015. Nemoc s povolání mi byla přiznána v r. 1991 a jednorázové odškodné jsem v tom roce dostal cca 6.000 korun Děkuji M.
 
Jaroslav M.

Dobrý den pane Jaroslave, 

pan předseda Mgr. Krása mi předal k vyřízení Váš dotaz. Skutečnost, kterou líčíte se mi zdá být velmi podivnou praxí. Pokud Vám byla přiznána nemoc z povolání v roce 1991, mohlo se tak stát až později, následně, až po skutečném dni vzniku Vaší nemoci z povolání. Vaše náhrada za ztrátu na výdělku (renta) se však začíná hradit již ode dne skutečného vzniku Vaší nemoci z povolání (nikoliv ode dne jejího oficiálního přiznání) a počítá tak, že z průměrného platu před vznikem Vaší nemoci z povolání (počítá se z posledních tři měsíců před vznikem nemoci z povolání) je nutné odečíst Váš částečný invalidní důchod a příjem dosahovaný v zaměstnání po vzniku nemoci z povolání. Rozdíl vzniklý tímto výpočtem (pokud nějaký vzniká) je pak Vaší rentou. Pro úplnost je třeba dodat, že renta je tzv. hrubým příjmem a tudíž je z ní nutno odvádět daň a zdravotní a sociální odvody.

V případě, že Vám byla renta přiznána v roce 1991, tak od té doby samozřejmě proběhlo velké množství valorizací, které měla automaticky pojišťovna do tohoto výpočtu zahrnout. Zpočátku tak činil plátce renty (pojišťovna) na žádost poškozeného, později tak měl činit automaticky i bez žádosti. Na začátku byla renta valorizována již jako čistá vypočítaná renta, později příslušná nařízení valorizovala základ pro výpočet této renty. Způsob výpočtu valorizace tedy nemusel být stále stejný. Vždy ho však konkretizuje každé z valorizačních nařízení vlády.

Protože mi není znám přesně den, od kterého jste byl uznán nemocným nemocí z povolání, první zmíněné nařízení vlády nemusí ve výčtu odpovídat. Nicméně od roku 1991 proběhly následující valorizace těmito nařízeními vlády:

Zákon č. 297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. 

Nařízení vlády č. 191/1993 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Nařízení vlády č. 263/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. 

Nařízení vlády č. 291/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Nařízení vlády č. 298/1996 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). 

Nařízení vlády č. 318/1997 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).

Nařízení vlády č. 320/1998 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). 

Nařízení vlády č. 283/1999 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).

Nařízení vlády č. 18/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).

Nařízení vlády č. 464/2001 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). 

Nařízení vlády č. 60/2003 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku).

Nařízení vlády č. 482/2003 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). 

Nařízení vlády č. 67/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady).

Nařízení vlády č. 534/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady). 

Nařízení vlády č. 557/2006 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady).

Nařízení vlády č. 366/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady).

Nařízení vlády č. 447/2008 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady). 

Nařízení vlády č. 417/2010 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady). 

Nařízení vlády č. 9/2012 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady).

Nařízení vlády č. 483/2012 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady). 

Nařízení vlády č. 439/2013 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady).

Nařízení vlády č. 306/2014 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady). 

Nařízení vlády č. 351/2015 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady).

Tato nařízení vlády bez problémů najdete na internetu a výši valorizace u každého z nich se tam samozřejmě dočtete.

Každé z valorizačních nařízení valorizuje rentu přesně stanoveným způsobem. Poslední valorizační nařízení valorizovala o nějaká procenta základ pro výpočet renty, valorizační nařízení zpočátku seznamu valorizovala rentu samotnou. Od roku 1993 byla samotná, již vypočtená renta automaticky zvyšována dle článku V., zákona č. 160/1993 Sb. o 20 %. Toto zvýšení nastalo proto, že od té doby je nutno z renty hradit daň a zdravotní a sociální pojištění. Samotná vypočítaná renta se o těchto 20 % zvyšuje automaticky až do dnešní doby.

Z uvedeného vyplývá, že Vaše renta měla být pravidelně valorizována podle všech výše uvedených nařízení vlády s tím, že měla být odečítána skutečná výše Vašeho invalidního důchodu, který pobíráte z důvodu nemoci z povolání a současně měl být odečítán Váš příjem po vzniku nemoci z povolání. Pokud tak Vaše pojišťovna nečinila a pouze Vám stále zvyšovala odečet Vašeho invalidního důchodu, činila tak protiprávně. 

Ačkoliv Vám nárok na zmíněné valorizace Vaší renty nezanikl a Vy můžete žádat její přepočet zpětně až do roku první zmíněné valorizace, je bohužel velmi nepříjemné, že jednotlivé splátky renty se promlčují. Od dnešního data zpětně tedy můžete žádat pouze doplatky rent, které nebyly promlčeny. Jednotlivé doplatky se promlčují nejpozději po třech letech po datu jejich splatnosti. Z toho vyplývá, že můžete požádat pojišťovnu o úhradu nedoplacené renty pouze za tři roky zpětně. Není sice protiprávní, abyste na pojišťovně žádal úhradu celé dlužné renty, která vznikla nevalorizováním, ale je více než pravděpodobné, že ve zbývající částce, která je již promlčena, namítne pojišťovna promlčení a odmítne Vám rozdíl doplatit. V každém případě by Vám však měla nyní rentu správně valorizovat dle všech zmíněných nařízení vlády o procenta v nich uvedená a doplatit minimálně dluh za tři roky zpětně.

Ze všech výše uvedených důvodů Vám doporučuji obrátit se na plátce Vaší renty (pojišťovnu) písemně, doporučeným dopisem, a vyzvat ji k valorizování Vaší renty dle všech výše uvedených nařízení vlády ve spojení s článkem V. zákona č. 160/1993 Sb. Současně požádejte pojišťovnu o doplatek celého rozdílu vzniklého nevalorizováním Vaší renty a stanovte pojišťovně krátký termín pro vyřízení Vaší žádosti. Doporučuji nejvíce do 7 dní. Zde je třeba zdůraznit, že každý další měsíc znamená, že se Vám ve tříleté lhůtě promlčuje každý další z nejstarších měsíců ve zpětné tříleté lhůtě, tudíž neustále ztrácíte další a další peníze. 

Tážete-li se, zda se chystá další valorizace počínaje lednem 2017, tak zde musím sdělit, že tato skutečnost není ani mně, ani NRZP ČR známa. Je však vysoce pravděpodobné, že k nějaké valorizaci opětovně dojde, neboť renta je v poslední době valorizována každoročně, nebo alespoň jedenkrát za dva roky. Vždy se tak stane nařízením vlády, které vychází ve Sbírce zákonů buď v prosinci s platnosti pro příští rok, nebo v lednu toho samého roku. Není jiná možnost než sledovat vydání tohoto nařízení Vládou ČR.

Pokud máte na mysli nárokem na odškodné, které bylo vládou upraveno v měsíci 10/2015, nárok na zvýšení hodnoty bodu bolestného či ztížení společenského uplatnění ze 120,- Kč na 250,- Kč, tak zde byste měl nárok na nové stanovení bolestného či ztížení společenského uplatnění pouze v případě, že by Vám po říjnu 2015 vznikl nový zdravotní problém, který by úzce souvisel s Vaší původní nemoci z povolání a přímo z ní vyplýval jako její další komplikace. Eventuelně kdybyste ze stejného důvodu absolvoval např. nějakou operaci či léčení problémů, které by znamenaly nějaké bolestivé léčení či zákrok, eventuelně zanechaly další trvalé následky. V případě, že se tak nestalo, původní bolestné či ztížení společenského uplatnění se zpětně nepřepočítává, neboť by se jednalo o nedovolenou retroaktivitu zákona.

 

JUDr. Zdeněk Žižka
Legislativní odbor NRZP ČR
specialista na zdravotnickou problematiku