úraz zavineny personálem nemocnice

Dobrý den paní Váňová, 

pan předseda Mgr. Krása mi předal k vyřízení Váš dotaz. Bohužel je tak krátký a velmi stručný, že z něj nelze vyčíst žádné podrobnosti. Pochopil jsem pouze, že Vaše maminka byla převezena RZS do nemocnice v Teplicích a po podání medikace opět převezena, nejspíše převozní sanitou, do domácího ošetřování. Vůbec ovšem nesdělujete věk Vaší maminky, její zdravotní stav a diagnózu, pro jejíž podezření, či pro jaké zdravotní potíže byla RZS odvezena do nemocnice k ošetření. Zároveň mi není jasné, čemu říkáte, že „nemůže na nohy (imobilní)“. Také nesdělujete kdo přesně a koho přesně upozorňoval, že Vaše maminka nemá, nebo nesmí být stavěna na nohy, kdy a kde se tak stalo a jakou formou bylo upozornění učiněno. To vše jsou podrobnosti, velmi nutné ke zhodnocení celé situace.

Budu tedy odpovídat obecně. Je samozřejmé, že zdravotnické zařízení (poskytovatel zdravotních služeb) odpovídá pacientovi za každou škodu, kterou mu způsobil. Zbavit se odpovědnosti za náhradu škody může pouze v případě, že prokáže, že škoda byla způsobena zaviněním, či spoluzaviněním pacienta a že škodě nemohl nikterak předejít ani zabránit.

Aby však buď provozovatel rychlé záchranné služby, či poskytovatel zdravotních služeb odpovídal za škodu, je nutné prokázat, že poškození zdraví Vaší maminky (zlomenina kotníku) vznikla v době, kdy byla Vaše maminka v jejich péči. Zde je ale však potřeba odlišit poskytovatele rychlé záchranné služby (dnes to bývá jiný subjekt, než nemocnice) od samotného poskytovatele zdravotních služeb (nemocnice), který většinou též disponuje i převozními sanitami pro odvoz pacienta v neakutní fázi. Základem je určit, v péči které z těchto organizací se Vaše maminka zrovna nacházela ve chvíli, kdy se jí úraz stal. Kdo by tedy měl za její úraz odpovídat. Zároveň je nutné dokázat, že při převozu byl někdo ze zaměstnanců RZS informován o tom, že se Vaše maminka nesmí stavět na nohy. Nebo dokázat, že se tak stalo přímo v nemocnici.

Zároveň mi z Vaší otázky není příliš zřejmé, proč tuto informaci v průběhu zmíněných lékařských úkonů a poskytované péče neposkytla zdravotnickému personálu přímo Vaše maminka s tím, že se prostě postavit nesmí. Vysvětloval by to snad pouze jen stav, kdy by byla v bezvědomí, zcela nesvéprávná, či byla postižena pokročilým stádiem Alzheimerovy nemoci, velmi pokročilou stařeckou demencí, či jinými výraznými komunikačními problémy. V takovém případě ovšem měla nárok na přítomnost svého asistenta, jako doprovodu, u všech poskytovaných lékařských služeb. Není mi zřejmé, proč tento doprovod neměla.

Dále je velmi nutné prokázat, že poškození na jejím zdraví nevzniklo výhradně jejím zaviněním, či alespoň jejím nedbalostním spoluzaviněním. O jejím úraze by mělo zdravotnické zařízení (poskytovatel zdravotnických služeb), či RZS sepsat písemný zápis, což je jejich zákonná povinnost.

Nevím, co z toho existuje, co máte k dispozici, či co můžete prokázat. Obecně lze však říci, že se náhrada škody na zdraví způsobená zdravotnickým zařízením neprokazuje příliš snadno, často bývá problém s dokazováním a nezřídka se nepodaří prokázat příčinnou souvislost mezi výkony zdravotnického zařízení, jednotlivých lékařů, či zdravotnického personálu a poškozením zdraví pacienta. Zde velmi záleží na tom, jak přesně a pečlivě je vedena zdravotnická dokumentace o průběhu léčení, či zdravotnického výkonu, kolik je třeba k dispozici i příp. svědků.

V případě, že by se Vám však podařila prokázat příčinná souvislost mezi frakturou kotníku Vaší maminky a jednáním někoho ze zdravotnických pracovníků, který byl poučen o tom, že se maminka stavět nesmí, tak samozřejmě škůdce za způsobenou škodu odpovídá a Vaše maminka má nárok na náhradu škody z tohoto titulu. Tedy samozřejmě za předpokladu, že sama na tuto skutečnost neměla znovu zdravotnický personál upozornit.

Škoda se uplatňuje u samotného škůdce (v nemocnici, či u provozovatele RZS) a to nejdříve pokusem o smírné vyřešení náhrady škody. V případě, že k takové dohodě nedojde (což bývá v naprosté většině takových událostí pravidlem), nezbývá nic jiného, než podat žalobu k příslušnému soudu. V obou případech je však nutné škodu perfektně specifikovat, vyčíslit a doložit. Nelze soud, či nemocnici žádat pouze obecně o odškodnění. Vaše maminka má nárok např. na bolestné, na odškodnění za ztížení společenského uplatnění, na náhradu nákladů spojených s léčením (které nejsou kryty zdravotním pojištěním a tudíž je nehradí zdravotní pojišťovna), náhradu nákladů na dopravu k lékaři a léčení, apod.

Tato problematika je však příliš složitá na to, abych ji mohl vyčerpávajícím způsobem objasnit na tomto místě tímto způsobem. Proto Vám vřele doporučuji navštívit nejbližší advokátní kancelář, a celou věc za použití všech dokladů, které máte k dispozici a týkají se zlomeniny Vaší maminky, konzultovat s advokátem. V případě, že bude šance získat pro Vaši maminku odškodnění, advokát za Vás celou věc vyřídí. Vzhledem k náročnosti těchto jednání Vám vřele doporučuji využít jeho služeb, neboť Vy sama, nebo Vaše maminka byste s největší pravděpodobností nebyly schopny náhradu škody správným způsobem nárokovat a doložit.

V případě, že bude advokát v cause úspěšný a Vaše maminka odškodnění získá, s největší pravděpodobností bude hradit náklady za Vaše zastoupení též protistrana, jako součást nároku na náhradu škody. Nemusíte se tedy obávat, že by pro Vás toto řešení nebylo ekonomicky schůdné. V každém případě by Vám však advokát, ještě předtím než Vám poskytne jakoukoliv službu, měl dopředu sdělit předpokládané náklady na Vaše zastoupení a podmínky jejich úhrady. Vy poté máte možnost se rozhodnout, zda jeho služeb za těchto podmínek využijete, či nikoliv.

Přeji Vám úspěch ve Vašich jednáních.

JUDr. Zdeněk Žižka

specialista na zdravotnickou problematiku