Stížnost na diabetoložku
Dobrý den paní Trnková,
pan předseda Mgr. Krása mi předal k vyřízení Váš dotaz. Pokud smyslem Vašeho dotazu je prioritně zjistit Vaše šance uspět se stížností na diabetoložku z důvodu, který popisujete, tak zde je, podle mého názoru, velmi obtížné s jistotou předjímat výsledek. Ve svém dotaze se sice nezmiňujete, kde byste si chtěly, společně s maminkou, stěžovat, ale mohu se zmínit o všech možnostech stížnosti.
V případě, že je zmíněná diabetoložka soukromým lékařem - specialistou, který pracuje s vlastní registrací, jako fyzická osoba, nemá nad sebou svého vedoucího (nadřízeného). V takovém případě je možné si na ni stěžovat několika způsoby. Jednak na místně příslušném Krajském úřadě, který eviduje všechny zdravotnické poskytovatele provozující zdravotnické služby na jeho území. Ten také může chyby, či nedostatky v provozování zdravotnických služeb sankcionovat. Současně je možné, nezávisle na stížnosti na KÚ, stěžovat si na postup zmíněné diabetoložky na České lékařské komoře. Pravděpodobnost úspěšnosti těchto stížností je nejistá, ale jako mírně vyšší bych viděl úspěšnost stížnosti na Krajském úřadě. Obě instituce mají možnost uložit různé sankce. A to od vyslovení napomenutí až po zákaz činnosti, který může vyslovit Česká lékařská komora. Na rovinu však říkám, že zákaz činnosti je v této cause velmi nepravděpodobný, neboť Vámi zmíněné pochybení, či provinění není velmi závažného charakteru.
Pokud je paní diabetoložka zaměstnancem většího poskytovatele zdravotních služeb (např. nemocnice, nebo většího zdravotnického zařízení) lze si na ni stěžovat, ještě k výše uvedeným možnostem, navíc, tzv. „odspodu“. Tzn. nejdříve nadřízenému primáři oddělení, pokud tato stížnosti není úspěšná, tak dále řediteli celého zdravotnického zařízení, pokud ani zde stížnost nevede ke kýženému výsledku, tak poté ke zřizovateli uvedeného zařízení (což může být město, nebo soukromý subjekt, nebo krajský úřad, nebo dokonce Ministerstvo zdravotnictví ČR).
Písemná stížnost se vždy adresuje instituci, v které paní doktorka pracuje. Zdravotnické zařízení má možnost stížnost vyřešit samo tak, že jí vyhoví, pokud ji uzná za oprávněnou. Pokud se stížností zařízení nesouhlasí, je povinno, spolu s potřebnými materiály a svým vyjádřením ke stížnosti, postoupit ji nadřízenému orgánu. Vedle těchto stížnosti je samozřejmě možné si stěžovat i způsobem uvedeným v předchozím odstavci a to nezávisle na těchto stížnostech.
Jde ovšem především o to, co si představujete, že chcete zmíněnou stížností získat. Výsledkem těchto stížností totiž většinou nebývá žádný profit pro pacienta, ale pouze zadostiučinění ve formě kárného opatření pro zmíněného, chybujícího lékaře, nebo pro celé zdravotnické zařízení.
Pokud sledujete svojí stížností šanci na nějaké odškodnění Vaší maminky, tak zde byste musely vyvolat se zmíněným lékařem, či zdravotnickým zařízením nejdříve jednání o mimosoudní náhradě škody. V případě, že by k takové dohodě o mimosoudním vyrovnání nedošlo, poté byste musely podat příslušnou žalobu k soudu. Takovýto postup je ovšem poměrně složitý a vyžaduje dobré odborné (právnické) znalosti. Proto Vám v žádném případě nedoporučuji podávat žalobu, nebo jednat o mimosoudním vyrovnání, bez právního zastoupení. Naprostým základem takovýchto odškodnění je totiž určení správného požadavku na způsob odškodnění, či na výši náhrady škody. Výše náhrady škody musí být samozřejmě velmi dobře specifikována a vyčíslena. Nejde požadovat abstraktní odškodnění, bez toho, aniž by poškozený věděl, co na druhé straně požaduje.
Také např. požadovat na lékařce přehnané finanční odškodnění znamená uhradit vysoké soudní výlohy, které se poté, při konečném rozsudku, vůbec nemusí žalobci vrátit. Rozsudkem totiž může být přiznáno mnohem nižší odškodnění, než jaké bylo nárokováno a ve zbytku požadovaného odškodění může soud žalobu zamítnout.
Z těchto důvodů Vám velmi doporučuji Váš další postup v cause důkladně zvážit. Nejsem si totiž jist, zda jednání, které popisujete, lze paní doktorce také s úspěchem prokázat. Jde o to, zda tzv. „unesete důkazní břemeno“. Zjednodušeně řečeno, zda můžete prokázat, že jste paní doktorku žádaly o prověření zmíněného glukometru, a že ona Vám prověření přislíbila a nakonec neprovedla. Zároveň, zda z tohoto důvodu Vaší mamince vzniklo nějaké zdravotní poškození, či škoda, nebo aspoň psychická újma, či nějak morálně utrpěla. Toto poškození je nutno přesně specifikovat.
V případě, že se rozhodnete opravdu věc radikálně řešit naznačeným právním postupem, mohu Vám doporučit jednoho advokáta specialistu na zdravotnickou problematiku, který je ovšem z Prahy. Z Vašeho dotazu mi není zřejmé Vaše bydliště, tudíž ani nevím, zda by jeho právní pomoc pro Vás přicházela v úvahu. Nejsem si ani jist tím, zda by Vaši causu byl ochoten převzít. To byste si ovšem s ním již musely konzultovat samy. NRZP ČR takovéto jednání nezprostředkuje. Kontakt na něho Vám na tomto fóru nesděluji. V případě, že jej budete chtít předat, kontaktujte mě, prosím, na mém emailu z.zizka@nrzp.cz . V takovém případě Vám kontakt zašlu emailem.
JUDr. Zdeněk Žižka
Legislativní odbor NRZP ČR
specialita na zdravotnickou problematiku