Školní klub?

Dobrý den, pane Kráso, prosím Vás o radu. Dcera s těžkým ment. postižením navštěvuje SŠ praktickou dvouletou a v průběhu školního roku mají téměř každý měsíc několikrát zkracovanou výuku, téměř vždy o 2 - 3 vyučovací hodiny.Když si spočítám, kolik je ve školách dnů volna a prázdnin, tak se svou 20 denní dovolenou absolutně nevyjdu. Ano, u běžných škol pro zdravé děti nic nového, tam ale fungují družiny, školní kluby, takže pracující rodiče mají dítě kam umístit v případě, že jej nemohou vyzvednout a domů ještě není samo schopno dojít. Jenže moje dcera, i když je na SŠ, je mentálně na úrovni tříletého dítěte a nemohu ji v žádném případě pustit bez doprovodu. Šíleně to nám, pracujícím rodičům, kteří nechceme žít jen ze sociálních dávek, komplikuje život, protože se musíme spoléhat na staré prarodiče, ale hlavně na sebe, abychom dítě vyzvedli třeba již v 11:30 hod. Chci se proto zeptat, zda je možné, aby i na střední praktické škole mohlo vedení školy zřídit nějaký školní klub, kde by v případě nutnosti mohly být děti do té doby, než si je rodiče mohou vyzvednout, nebo to možné není a je to jen výsadou základních škol? Využívám také osobní asistenci, ale při tak náhlých komplikacích mi téměř nikdo není schopen dítě dopoledne vyzvednout. Situace na škole je taková, že rodiče mají strach cokoliv říct, nejsou ani třídní schůzky, nic se neřeší, učitelé nic nechtějí slyšet a mě to docela štve. Nerada bych kvůli tomuto problému přišla o práci (zatím mi to odskakování pro dceru tolerují a mohu pracovat z domu), ale podpora pracujících rodičů, kteří pečují o své postižené děti, je v tomto státě opravdu nulová. Moc děkuji za Vaši odpověď a přeji pohodové léto!
 
Pavla

Vážená paní Pavlo,

 nedokážu odpovědět na otázku zda střední škola může zřídit nějaký klub, kde by studenti mohli zůstat po určitou dobu, než si je rodiče vyzvednou. Pravděpodobně tomu nic nebrání, ale je zcela jisté, že byste museli něco platit, tak jako se platí na základních školách za družinu. Takže to je spíš na jednání rodičů se školou. Vaše dcera jistě pobírá příspěvek na péči. Možná byste to mohla řešit tak, že byste příspěvek použila např. na služby osobního asistenta, který by poskytoval služby Vaší dceři než se vrátíte z práce. Jistě máte pravdu, že podpora pracujících rodičů, kteří mají dítě se zdravotním postižením, není dostatečná. Změny jdou pomalu a těžko se prosazují.

S pozdravem

Václav Krása

Budu rád, když navštívíte reklamu na mém webu www.vaclavkrasa.cz