Ošetření nesvéprávného pacienta

Pečuji o 45-ti letého muže, těžce mentálně postiženého, nemluvícího. Dorozumívá se pouze pomoci posunků, (ne posunkovou řečí) a už několik let odmítá vyjít ven z bytu. Nevím, jak mám postupovat, když potřebuje lékařskou pomoc. Děkuji Hinčicová.
 
romana Hin?icová

Dobrý den paní Hinčicová,

pan předseda Mgr. Krása mi předal k vyřízení Váš dotaz. Obávám se, že Vám svou odpovědí příliš radosti neudělám. Z Vašeho dotazu se totiž bohužel vůbec nedá posoudit celková situace mentálně retardovaného muže, o kterého se staráte, ani to jak, za jakých podmínek a na jakém základě se o něj staráte, proto i radit v této situaci je takřka nemožné. Přestože je, podle Vašich slov, onen muž těžce mentálně postižený a obtížně komunikuje, může mít zachovánu určitou míru kompetencí o sobě rozhodovat. Poté musí s léčením souhlasit.

Pro seriózní radu by bylo nutné znát mnohem více podrobností. Především to, zda je zmíněný muž svéprávný, nebo je nějak soudem omezen na svéprávnosti. Pokud je omezen na svéprávnosti, tak v jakém rozsahu je přesně omezen a koho určil soud jeho opatrovníkem. Má-li soudem určeného opatrovníka, je nutné se obracet ve všech věcech, týkajících se uvedeného muže na něho. Opatrovník by měl vše potřebné řešit. Dále vůbec nesdělujete, zda má muž nějakou rodinu, nebo příbuzné. Pokud má, je vhodné se situací seznámit především jeho rodinu a požádat ji o pomoc a součinnost při jejím řešení. Určitá možnost řešení je i obrátit se na sociální odbor místního úřadu se žádostí o pomoc, nebo na jeho praktického lékaře, pokud je u některého registrován. Těch variant řešení je skutečně poměrně mnoho, ale vždy je třeba zvolit tu správnou, která odpovídá objektivní situaci.

Především však ale z Vašeho sdělení vůbec není zřejmé jakou lékařskou pomoc onen muž potřebuje, zda ji vůbec objektivně potřebuje a zda o ni požádal sám, nebo zda jste Vy sama usoudila, že potřebuje lékaře. A to přesto, že on sám lékařské ošetření nevyžaduje. V takovém případě by bylo nutné se zabývat tím, zda je potřeba lékařského ošetření opravdu zcela objektivní. Samotný fakt, že, podle Vašich slov, muž odmítá už několik let vyjít z bytu ven samozřejmě ještě nesignalizuje potřebu lékařského ošetření.

Pokud je skutečně nemocen, velmi záleží na tom jakého charakteru jeho onemocnění je. Zákon stanoví případy, kdy je možné pacienta vyšetřit a léčit i bez jeho souhlasu. Jde především o situaci kdy vážně ohrožuje na zdraví, nebo na životě sebe, nebo své okolí. Nebezpečná je i situace, kdy trpí velmi nakažlivým infekčním onemocněním.

Z uvedeného tedy vyplývá, že pokud bych Vám měl poradit správné řešení situace na kterou se dotazujete, musel bych znát mnohem více podrobností, než uvádíte. Je mi to velmi líto, ale z tohoto důvodu nejsem schopen radu poskytnout.

 

JUDr. Zdeněk Žižka
Legislativní odbor NRZP ČR
specialista na zdravotnickou problematiku