Nárok na rentu pro nemoc z povolání při nezaměstnanosti

Dobrý den, dostal jsem výpověď z organizačních důvodů s 3 měsíčním odstupným. Po propuštění v době nezaměstnanosti mi byla zjištěna a uznána nemoc z povolání (Astma bronchiale J45.9), která byla dle šetření způsobena při práci u posledního zaměstnavatele, od kterého jsem poté dostal jednorázovou kompenzaci v rámci 600 bodů bolestného. Na základě mých zdravotních výsledků jsem přišel o svářečský průkaz a pracovat v podobných podmínkách nemohu (lékař mi to neschválí). V současné době jsem již přes rok nezaměstnaný a vedený na úřadu práce. Při tom mám na sebe napsanou péči o jednoho z mých nemohoucích rodičů. Chci se zeptat zda mám v takovém případě nárok na rentu od zmíněného zaměstnavatele a případně v jaké výši reps. jak by byla vypočítávána.
 
Karel Kalista

Dobrý den pane Kalisto,  

pan předseda Mgr. Krása mi předal k vyřízení Váš dotaz, neboť jsem na NRZP ČR specialistou na zdravotnickou problematiku. Z Vašeho dotazu usuzuji, že výpověď z organizačních důvodů jste dostal ještě před tím, než u Vás byla zjištěna nemoc z povolání. Tedy z úplně jiných důvodů, než zdravotních. Zaměstnavatel Vám řádně, dle Zákoníku práce, vyplatil též 3 měsíční odstupné. Po nějaké době, když jste byl nezaměstnaný, se u Vás projevila zmíněná nemoc z povolání (Astma bronchiale). Podle toho, že Vám zaměstnavatel vyplatil jednorázové bolestné za 600 bodů usuzuji, že uznání Vaší nemoci z povolání proběhlo řádně, podle zákona. To znamená, že se po zjištění lékaře Váš bývalý zaměstnavatel zachoval férově a po posudku a zdokladování lékařem pracovního lékařství (nejspíš závodním lékařem) Vaši nemoc z povolání, u něj vzniklou za trvání Vašeho pracovního poměr, řádně uznal.

Vedle bolestného Vám však vzniká, ze stejného důvodu, u bývalého zaměstnavatele i nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění (boduje se stejně jako bolestné a lékař jej vyčísluje obvykle nejdříve po 1 roce od zjištění nemoci z povolání), na úhradu účelně vynaložených nákladů, spojených s Vaším léčením (jde o účelně vynaložené náklady spojené s léčením zaměstnance, které hradí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení z důvodu poškození jeho zdraví, nehrazené z veřejného zdravotního pojištění) a na náhradu věcné škody, pokud Vám nějaká vznikla v souvislosti s Vaší nemocí (tento nárok se mi ale, ve Vašem případě, nejeví jako příliš pravděpodobný). V neposlední řadě Vám vzniká i nejdůležitější nárok a to nárok na náhradu za ztrátu na výdělku. Způsob a výši náhrady škody je povinen Váš bývalý zaměstnavatel s Vámi projednat bez zbytečného odkladu i za účasti odborové organizace (pokud u něj působila).

Podle Vašeho sdělení jste v současnosti nezaměstnaný. V takovém případě Vám obecně náleží renta dle § 371, odst. 3, ZP, ve výši doplatku do minimální mzdy. Počítá se tak, že od minimální mzdy se odečte Váš současný případný výdělek (pokud nějaký máte) s připočtením příp. Vašeho invalidního důchodu (pokud nějaký kvůli nemoci z povolání pobíráte). Za výdělek se ovšem nepovažuje úhrada za péči o jednoho z Vašich rodičů, kterou Vám nejspíš vyplácí z příspěvku na péči, který nejspíš dostává. Úhrady z tohoto příspěvku se jako příjem nevykazují, ani nedaní.

Ve Vašem dotaze ovšem nesdělujete zda v tomto období, od výpovědi Vaším bývalým zaměstnavatelem, aktivně hledáte práci. Pokud ano, zda jste byl někde, při zájmu o volné a pro Vaši kvalifikaci vhodné pracovní místo, jiným potencionálním zaměstnavatelem, odmítnut s poukazem, že jej, vzhledem k Vaší nemoci z povolání, nemůžete vykonávat, či nikoliv. Pokud by se tak stalo, mám za to, že by mohl být nově určen a spočítán nárok na rentu od Vašeho bývalého zaměstnavatele, přesněji na „náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti“. A to tak, že základem pro její výpočet by byl průměr výdělků dosahovaných na stejné pozici u potencionálního zaměstnavatele, který Vás odmítl. Tento nárok je ale mírně diskutabilní. Musel by se zřejmě dobře dokazovat a je otázkou, zda by se setkal u Vašeho bývalého zaměstnavatele s pochopením.

Pokud byste pak skutečně získal řádné nové zaměstnání, renta by byla opět počítána novým způsobem. V takovém případě dle § 371, odst. 1, ZP. Pokud by Váš nový výdělek byl nižší, než ten u původního zaměstnavatele, počítala by se jako rozdíl mezi Vaším průměrným výdělkem před zjištěním nemoci z povolání (průměr Vašich posledních 3 platů u minulého zaměstnavatele) a výdělkem ve Vašem novém zaměstnání, s připočtením příp. invalidního důchodu, pobíraného ze stejného důvodu. Pokud byste však dosahoval ze své viny nižšího výdělku než ostatní zaměstnanci vykonávající u zaměstnavatele stejnou práci, nebo práci téhož druhu, považuje se za výdělek po pracovním úrazu, nebo po zjištění nemoci z povolání průměrný výdělek, kterého dosahují tito ostatní zaměstnanci. Dle § 371, odst. 5, ZP pokud byste bez vážných důvodů odmítl nastoupit práci, kterou Vám bývalý zaměstnavatel zajistil, příslušela by Vám náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 pouze ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem Vaší nemoci z povolání a průměrným výdělkem, kterého jste mohl dosáhnout na práci, kterou Vám zajistil. Bývalý zaměstnavatel Vám neuhradí škodu do výše částky, kterou jste si, bez vážných důvodů, opomenul vydělat.

Je nutné zdůraznit, že z renty se hradí odvody. To znamená daň z příjmu a odvody na sociální a zdravotní pojištění. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti Vám přísluší nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršíte věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.

Ve smyslu úhrad Vašich, výše uvedených nároků na náhradu škody oslovte prosím písemně Vašeho bývalého zaměstnavatele a vyzvěte jej o jejich výplatu za uplynulé období a jejich úhrady do budoucna. Závěrem bych Vám rád popřál jménem svým i jménem pana předsedy Krásy úspěšná jednání.

 

JUDr. Zdeněk Žižka
Legislativní odbor NRZP ČR – specialista na zdravotnictví