Nemoc z povolání v dnešních podmínkách.

Dobrý den přeji. Můj dotaz směřuje k otázce co bude následovat po přiznání nemoci z povolání. Dnes se vše změnilo, proto jsem dezinformován bývalými zaměstnaci dolů. Údajně mám nárok na ůhradu škod podle bodové tabulky. Pokud bude posudek takového charakteru, že nebudu moci najít práci, bude nucen zaměstnavatel hradit jakousy rentu ve výši dosavadního platu. Přesto netuším jakým způsobem se řeší situace pokud se mi podaří najít práci. Dnes je spousta lidí, kteří práci nalezli a přesto jim renta zůstává ve stejné výši, bezohledu na příjmu v dnešní dny. V průběhu několika měsíců bych měl mít přiznánu vasoneurosu a možná i karpály. Vybudovaly jsme nový podnik a starý zanikl, na který bych chtěl nárokovat finanční kompenzace. Mohl by jste mi prosím osvětlit dnešní systém kompenzací i v závislosti proměn povolání a příjmů. Jsem celkem mladý. Bude mi teprve 30 let a proto se o to musím zajímat neboť s tím budu muset bojovat nejméně 35 let do důchodu. Docela jsem zvědat i na řešení pří zániku starého podniku, který vlastně tímto pádem hradit nemůže. Předem děkuji za odpověď, zvláště když jsem teprve skoro v produktivním věku. Samozřejmě prucuji i na vzdělávání se.
 
standa

Vážený pane Stando,

 

situace v oblasti odškodnění úrazu je opravdu poněkud složitá. V součastné době je základní úprava obsažena v § 364 a následujícím zákoníku práce. Ten stanoví, že při pracovním úrazu, za nějž se považuje i nemoc z povolání, přísluší zaměstnanci následující náhrady za:

a) ztrátu na výdělku,

b) bolestné a ztížení společenského uplatnění,

c) účelně vynaložené náklady spojené s léčením,

d) věcná škoda.

 

Bolestné a ztížení společenského uplatnění jsou jednorázové dávky, které se odškodňují podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. Hodnota jednoho bodu činí 120Kč. Pro Vás může být důležitá informace, že zatímco obecně lze přiznat náhradu ve výši dvojnásobku soud může tuto hranici výrazně překročit (až pěti i více násobek částky, která by jinak náležela). Náhrada za ztrátu na výdělku se přitom rozlišuje na náhradu po dobu pracovní neschopnosti ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené úrazem nebo nemocí a výší náhrady mzdy nebo nemocenské. Po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání plné nebo částečné invalidity pak přísluší tato náhrada ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem, který je dosahován po úrazu nebo zjištění nemoci z povolání zvýšený o částku případného plného nebo částečného invalidního důchodu přiznaného z důvodu úrazu nebo nemoci z povolání. Od roku 2010 by měl vstoupit v účinnost zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců č. 266/2006 Sb., který obsahuje tyto dávky:  

 

§ 17

 

Druhy dávek

 

(1) Z úrazového pojištění se poskytují tyto peněžité dávky:

a) úrazový příplatek,

b) úrazové vyrovnání,

c) úrazová renta,

d) bolestné,

e) příspěvek za ztížení společenského uplatnění,

f) náhrada nákladů spojených s léčením,

g) náhrada nákladů spojených s pohřbem,

h) jednorázový příspěvek pozůstalému,

i) úrazová renta pozůstalého.

 

(2) Z úrazového pojištění může být, za podmínek stanovených tímto zákonem, poskytnuta i věcná dávka ve formě rehabilitace v úrazovém pojištění.

 

V jeho rámci se řeší i přechod placení odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání. Od roku 2010 bude tyto náhrady vyplácet česká správa sociálního zabezpečení.

 

Podle současné právní úpravy hradí odškodné v naprosté většině případů pojišťovny. Ve výjimečných případech, kdy podnik zanikne a nemá právního nástupce, platí odškodné přímo stát.

 

S pozdravem.

 

Václav Krása