Některé návrhy paní ministryně Maláčové jsou nebezpečné.

Koronavirová pandemie je na ústupu a i přes tvrzení mnoha ekonomů nedošlo zatím k výraznému snížení příjmů občanů. Je to však jen ticho před bouří. Tím, že pandemie zasahuje celý svět, byly narušeny základní dodavatelsko-odběratelské vztahy, a to se musí zákonitě projevit v ekonomice. Propad příjmů obyvatelstva je zatím vyrovnáván různými podporami.

Dosud nedošlo ani k výraznému vzestupu míry nezaměstnanosti, ale to je jen otázka času. Navíc, podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapky, je v Česku velký rozdíl mezi strukturou nabízených míst a uchazečů o práci. Ještě není tak zle, aby Češi měli zájem o práce v zemědělství, na stavbách apod. Přitom je jasné, že v krizi je třeba se přizpůsobit a nečekat na dávky, nebo na nějaké rychlé řešení krize. 

Nedávno paní ministryně Jana Maláčová uvedla, že ministerstvo práce zatím nebude navrhovat zvýšení podpor v nezaměstnanosti, ale úpravu částek začne prosazovat, pokud lidí bez práce začne v Česku skokově přibývat. Zvýšení dávek v nezaměstnanosti, je cesta do pekla. Povede k pasivitě při hledání zaměstnání, zvýšení výdajů a prohloubení míry nezaměstnanosti. Podpora zvýšení spotřeby občanů není argumentem.

Obdobně lze hodnotit zvýšení dávek ošetřovného, po dobu koronavirové krize, na 80 %. Považuji rozhodnutí za příliš rozhazovačné a prodloužení výplaty až do konce června 2020 za špatné. Toto rozhodnutí vedlo jen k tomu, že rodiče neposílali děti do škol a byli s nimi doma, i když mohli již pracovat.

Paní ministryně souhlasí se snahou odborů o zvýšení minimální mzdy. Odbory prosazují její zvýšení až na 16 000 Kč měsíčně. V dnešní době, kdy je potřeba pomáhat podnikatelům, aby dokázali překonat současnou krizi, považuji návrh na zvýšení minimální mzdy za hazard. Dnešní imperativem je maximální zaměstnanost a nikoliv výše minimální mzdy.

Za zcela chybný považuji návrh MPSV ČR na zálohované výživné, který je třeba zásadně odmítnout. Stát bude vyplácet stamiliony za nezodpovědné jedince a potom je s velkými náklady vymáhat. Při dnešní rychlosti soudů jsou vyplacené prostředky prakticky ztraceny.

Paní ministryně Jana Maláčová by především měla hledat, jak rychle ušetřit v systému sociálního zabezpečení a pomoci tak co nejdříve konsolidovat veřejné finance. Domnívám se, že lze, bez strukturálních změn, rychle ušetřit mnoho mld. Kč.

 

Jako velkou černou díru spatřuji ve zneužívání příspěvků na bydlení. Je nutné urychleně nastavit výši příspěvku tak, aby nepřekročila průměrnou výši nájmů v konkrétních obcích či regionech. Roční výdaje na podporu bydlení v systému státní sociální podpory a v hmotné nouzi činí 9 mld. Kč. Roční úspora by mohla činit až několik mld. Kč.

 

Dalšími zdroji úspor v sociálním zabezpečení lze dosáhnout např. ve zrušení krátkodobé pěstounské péči. Jedná se spíše o výdělečnou činnost krátkodobých pěstounů, než o skutečné řešení problému odložených dětí. Měli bychom podporovat především osvojování dětí, nebo případně dlouhodobou pěstounskou péči. Rozpočtový dopad by byl asi 100 mil. Kč.

 

Dalšími zdroji mohou být např. alimentace příbuzných v pobytových sociálních službách. Tisíci korunová alimentace by ročně znamenala příjem MPSV ČR asi 600 mil. Kč. Velké úspory výdajů by přineslo urychlení digitalizace administrativy a komunikace mezi úřady a občany.

 

Obávám se však, že paní ministryně není připravena na výše uvedené změny, které by mohly být poměrně rychle uvedeny v život. Je to škoda, protože krize může být dlouhá a výrazná. Bez odvahy ke změnám se bude prohlubovat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *