Konto pomoci

NRZP ČR zahájila činnost Konta pomoci www.kontopomoci.cz, na kterém shromažďuje finanční prostředky na podporu projektů, které pomáhají osobám se zdravotním postižením.

Na konto pomoci můžete přispět různými způsoby. Můžete poslat jednorázový dar na sbírkový účet č. 248896031/0300 u ČSOB. Můžete přispět i trvalým příkazem určité částky, a to opět na stejný účet nebo si stáhněte zdarma na Appstore nebo Google Play aplikaci SEJF, zaregistrujte se a pouhými 4 kliknutími přispějte na sbírkový účet Konto pomoci. Bližší podrobnosti najdete na webu www.kontopomoci.cz.

 

Gender je diktát.

22.09.2008, 08:55   |  

Titulek jsem si vypůjčil z článku Radima Lhotáka, který byl uveřejněn ve společensko-kulturní revue  „Konec konců“, a to proto, že v mnohém se z jeho názory ztotožňuji.

 

Velmi často se holedbáme svobodomyslností naší společnosti a libujeme si jak v pluralitě názorů neznáme žádná tabu. Ani si neuvědomujeme, že místo starých ideologií nastupují nové ideologie a vytvářejí se nová tabu. Můžeme sice všichni diskutovat o všem, ale u některých témat působí jakási autocenzura. Jedním z těchto témat je nepochybně  ideologie feminismu a politika gendru.

 

Radim Lhoták ve svém článku uvádí: „Tato ideologie  nerespektuje, že morální kodex svobodné společnosti je platný pro všechny lidi bez rozdílu pohlaví. A že zásady rovnoprávnosti nelze aplikovat do soukromé sféry či do organizace zájmových skupin a vztahů vzniklých na základě svobodné vůle jejich členů“. Konec citace.

 

Dnes jsme svědky toho, že demokratický stát, existující ze svobodné vůle občanů, který jediný má právo určovat pravidla, se nám do soukromí a našich občanských aktivit prakticky neplete. Neustále však do nich chtějí zasahovat ti kteří „vědí“ kolik má být mužů a žen v různých spolcích, občanských iniciativách, politických stranách, ale i v soukromých společnostech apod.

 

Kdokoliv by se chtěl proti tomuto modelu tzv. „gender mainstreamingu“ postavit, bude považován téměř za hlupáka, který nechápe  nové trendy ve společnosti a zakrněl někde v devatenáctém století. A tak všichni mlčíme a očekáváme co se bude dít. Jako bychom zapomněli, že kdo mlčí ten souhlasí. Budu se vždycky bít za to, že žena má za svojí práci dostat stejnou mzdu jako ostatní na stejném pracovišti. Budu vždycky podporovat rovnost příležitostí k rozvoji osobnosti. Nemohu však souhlasit s tím, že tyto problémy se stávají podhoubím nové ideologie, která směřuje k vytváření kast. To by byla cesta zpět.

 

Genderová politika, ale také politika vůči ostatním skupinám nějak stigmatizovaných lidí, je založena na společných afirmativních akcích. Považuji tento trend za chybný a možná v budoucnosti za velmi nebezpečný. Ztrácí se v nich aspekt individualismu. Projekty podporující skupiny slabších a problémových lidí jsou koncipovány bez ohledu na individuální potřeby jednotlivce. Každý Ró;m či osoba se zdravotním postižením se nutně nemusí cítit diskriminovány. Je však důležité, ve spolupráci s nimi, individuálně vyrovnat jejich potřeby, aby měli stejnou šanci ve společnosti.

 

Genderová politika se nepochybně individuálnímu přístupu je každému jednotlivci výrazně odchyluje. Nařizovat rovnost a mocensky jí prosazovat prostřednictvím zákonů je další diktát. Státy vynakládají obrovské částky za genderové studie a posilují tak vytváření této nové ideologie. Měli bychom si dobře pamatovat, že každá ideologie se v průběhu času mění v nástroj k zotročení lidí.